Z víkendu

Právě mi po mailu odpadl odborný poradce. Vyměnili jsme si dnes mnoho mailů, zpřesňujeme scénář. Před půlnocí napsal, že už je K.O. a jestli můžeme pokračovat zítra. O.K. Všichni si myslí, že spolupracovat na seriálu v jejich vlastním oboru je hračka. A když pak vidí, jaká dřina to je, žasnou. A to jsme teprve u scénáře. Co potom realizace!
 
Víkend psací. Totálně.
Ale stihli jsme zajít do Nostalgické myši na rozhlasové natáčení s Ondřejem Suchým. Tentokrát byl hostem Antonín Procházka. Hezkej chlap a vtipnej. To je hodně bodů najednou.
 

 

A taky jsem se na vinobraní svezla na nejvyšším řetízkovým kolotoči, na kterým jsem kdy letěla. Vyjede s vámi až nad střechy domů a tam vás pak teprve točí. Bála jsem se, že botama rozbiju střešní okno nějakýho bytu. Zvláštní pocit. Ale přesně tyhle zvláštní pocity k životu nutně potřebuju. Je to odreagování.
K.O. too!
 

 
 
 
 

 
 
 

2 názory na “Z víkendu”

  1. Všednodennosti

    Máš můj obdiv,nedovedu si představit,co by napadalo na tom řetízkáči mne, s mýma dlouhýma nohama!Ale pravda je, že "nad střechama domů"už jsem hezkou řádku let nebyla! Závidím….a zdravím Marcela

  2. Žít je umění

    Škoda, každoroční posvícení s houpačkami mě letos minulo. Ale za to všechno může ta škola! Tedy nástup dcery do první třídy 🙂 Kdyby školství nebylo, měly bychom fůru času vyrazit za mými rodiči, krmit se posvícenskými koláčky a narážet do sebe autíčkama. To školství … já to říkám furt, že nám kazí radost ze života… :-))))

Diskuse uzavřena.