Vzhůru na Hel

Peru šestou pračku, holt přípravy na poslední chvíli nejsou úplně příjemný. Cestujeme na polský poloostrov Hel, myslím, že je nejsevernější, ale možná není. Od nás je to skoro tisíc km, cestu jsme si rozdělili nadvakrát a někde přespíme. Taky nevím kde. Můj styl cestování se nezměnil, cestuju jako Alenka v říši divů, všechno pro mě bude překvapením. 

Velkou novinkou je, že s námi cestuje i Cherry, ve dvanácti letech (možná je jí víc) ještě nebyla u moře, chudinka! Hlavní důvod je ovšem ten, že nám ji nemá kdo hlídat. Nebo takhle: nějak by se u ní prostřídali, ale ona by děsně strádala. Navíc má nemocný srdce, tak jsem sama zvědavá, jak to všechno dopadne.

Budu vás informovat a možná ze svýho muže vydoluju i nějaké pěkné cestovní informace. Já mám na starost jen svačinu, protože bez svačiny není výlet. Budou kaiserky se šunkou, sýrem, pomazánkou, suchým salámem, zeleninou (každá houska bude jiná, aby to bylo překvapující). A hlavně? Ředkvičky!

6 komentářů

  1. Dobrý den, paní Lucie, přeji krásnou dovolenou a těším se na zážitky, které budete zveřejňovat. Mějte se hezky . Miluše

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *