Na pátek třináctého jsem si připravila krásný program – dopoledne jsme měly (jsme samé ženy) mít tvůrčí schůzku nad Babičkou na inzerát, odpoledne návštěva natáčení a ateliéru. V noci mě ovšem chytla slinivka břišní, prokletí ženské části naší rodiny, které se táhne už od mojí babičky. Takže mi nezbývalo než všechno zrušit a jen spát a spát, nevidět, neslyšet. Pomáhá mi jen tma a ticho.
Dnes už lepší. Jenom si musím dávat bacha na to, co jím a piju. Na kafe můžu zapomenout. To je teď pro mě jed.
Dnešní program už jsem nerušila, měli jsme naplánované kino Vrásky z lásky. Role napsané na tělo paní Bohdalové a panu Brzobohatému mým spolužákem Markem Epsteinem. Ačkoli ho považuju za nejlepšího scenáristu mojí generace, film mě nenadchnul, jak jsem čekala. První půlhodinu škrtnout a přidat víc srandy. Stela brečela, že je stáří hnusné.
Znovu se mi potvrdilo, že napsat dobrý fim o stáří dovede jen génius. Invaze barbarů, Lepší pozdě nežli později, ale i třeba Babí léto nebo filmy od nepřekonatelného Jiřího Hubače jsou nedostižnou metou.
Ale ještě počkám, třeba se mi to v hlavě rozleží, i to se mi stává. Jedinečná je ovšem závěrečná píseň, kterou zpívá moje oblíbená Szidi Tobias.
0 komentářů
Nám doma se ještě líbí seriál ŽIVOT JE P(L)ES :)!
Škoda, že tak to v domovech pro seniory nevypadá, kdyby ano, už se těším na důchod. Paní Obermannová zřejmě nikdy v žádném nebyla. Ale na rozdíl od seriálů typu Ordinace v růžové zahradě apod. zde alespoň je k vidění dobré herectví např. paní Kolářové, Štěpánkové, Vránové, pana Zindulky, Brzobohatého…..
Možná to tak v domovech důchodců nevypadá, ale je to něco jiného než zmíněná Ordinace a je to skvělé na odreagování :).
Vrásky z lásky – viděla jsem ukázku, a také mě film nenadchnul. Vůbec mi neseděla vizáž paní Bohdalové. Pořád jsem měla pocit, že vypadá jako Alena Vránová z Život je Ples, která má stejný účes, podobné líčení… Pořád jsem tam viděla ji.
Milá Lucie!
Vždycky mě zajímalo, jak reagují herci na obsazení v rámci role, kde mají hrát někoho z gruntu neapetitlich – typ "hnusná tlustá drbna", případně "slizkej ouchyla": "Paní XY, pro vás tady máme roli přímo na tělo!", "Pane bz, vy se nám sem perfektně budete hodit!"
Funguje to tak? Nebo se kolem toho dělají nějaký tance? 🙂
A funguje třeba mezi herci urážení se? (Téda, takovou babiznu mám hrát!)
Děkuju – a ať je líp!
Moje zkušenost je taková, že herci chtějí role zajímavé, ve kterých se můžou předvíst. Ideálně role záporné, tam se dá dost vyřádit. Ale samozřejmě, když se má herečce trochu ubrat z krásy, tak nereagují všechny s nadšením. Nejdřív třeba roli vezmou, ale pak smlouvají, jestli by to nešlo nějak zjemnit. Ale záleží na konkrétním herci. Chlapům je to skoro vždycky jedno. 🙂
Souzním se Stelou, měla jsem úplně stejné pocity. Jen jsem nebrečela, ale propadla hluboké depresi a trudnomyslnosti. Ale ta píseň na závěr se mi také líbila.