Dnes jsem jela na otočku do Liberce a cestou zpátky jsem už tak kýchala a smrkala, že jsem myslela, že nedojedu. Hlavou mi vždycky probliklo, že každé kýchnutí nás stojí minimálně tři vteřiny nepozornosti, které mohou být osudové (četla jsem o tom). Ale naštěstí jsem to zvládla.
Zítra napíšu, co jsem si od rodičů přivezla.
(Viróza to není).
Lucie, tak to jsem moc zvědavá ….. držím palce, ať je brzy po viróze …… Marki