Vedro zdarma

Neděle večer.
Hledám zbytky starých čokolád a bonbónů, našla jsem úžasné polské karamely.

Z pracovny do obýváku rozhovor o tom, jestli jsem měla za poslední půlrok víkend, kdy bych nepracovala … asi ne. Ale přesně za týden chci odjet na dovolenou bez ntb. Uvidíme, jestli se mi to povede. Musí. 
V pátek v noci jsem byla na Karlově mostě, v sobotu v Kokoříně.
Já se mám. I když všem okolo připadá, že pořád jenom pracuju.
Dnes super oběd.

4 komentáře

  1. polske karamely jsou krowki 🙂 jako male mi byly hrozne vzacne, ted, kdyz jsem denne v PL, tak si muzu vybirat- ruzne znacky, ruzne prichute- a stejne saham po tech zuboulepech z meho detstvi 😀 (a tajne snim o ceskych karamelkach, jednotlive balenych, pak jeste v takove "rulicce", mivali jsme je v lednici, jinak se roztekaly….ach 🙂 )

  2. Lucia, videla som upútavky na Přístav a som nadšená z toho ako to pekne vyzerá a to obsadenie !
    Teším sa ako malá !
    Aj blog čítam od začiatku ( a už teraz smútim, že prídem po koniec, ale dám to znovu…), vytešujem sa, smejem sa, učím sa, aj sa v ňom vidím : v niečom bllízkom v životnom prežívaní, v materstve.. , v estetickom cítení…ale aj si v ňom dávam ,,odstup,,od svojho života a  ….neviem to napísať, aby som si ten vzácny pocit nepokazila……a v duchu ti vykám ?!…tak neviem či to nemá byť naopak ?!

  3. A bol by hriech nečítať aj komentáre, pretože by som neprečítala najčarovnejší popis života so všetkými dys, so šťastím a vrúcnou láskou k života…, od pani, ktorá komentovala, ked Stela získala dopr. preukaz a Krištof vodičák na náklaďak v Kanade :-)…nie je teraz náhodou blogerkou ?