Večerní radosti

Dnes si se Stelinkou užíváme. Jsme samy doma. Nakoupily jsme si meloun a jahody a válíme se. Stelu zajímá převtělování duší. Má strach, co z ní jednou (z)bude.
Jinak se musím pochválit. Včera jsem dala na net inzerát na auto a dneska ho prodala hned prvním zájemcům. Normálně tohle bývá mužská záležitost, jenže můj muž, kdykoli potřebuju výrazně mužskou práci, tak chybí. Je v práci, na kole, na lyžích … a dnes na konferenci. Nevadí. Aspoň si zvyšuju sebevědomí. Předvedla jsem takovou hereckou akci, že by mi Helmut z teleshoppingu záviděl. Snad poprvé v životě jsem použila elektrické otevírání střešního okna, udělala přednášku o tempomatu, na který jsem nejela nikdy, a vycouvala s použitím zrcátek, což normálně neumím, ale naši cestu znám poslepu (a to mám couvací a parkovací senzory!). Doufám jen, že kupující nečtou můj blog. Ale jinak jsem přepoctivá: auto jsem nechala opravit (naposledy to byly kladky) a vytepovat tak, že čistější ještě nikdy nebylo. Ještě ani nemám zaplacenou fakturu.
Akorát teda nevím, čím teď budu jezdit. V tak rychlou akci jsem totiž nevěřila!

0 komentářů

  1. Pane jo, to byla tedy rychlost! Gratuluji. Co se auta týče tak já říkám, že s ním má člověk dvě radosti, první – když si ho koupí a druhou, větší – když ho prodá. Jana