Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
0 komentářů
Rozumím. Také nejsem nakupovací typ. K tomu mám historku o tom, jak si kdesi (snad v TV?) ženy vyprávěly, jak musí vytáhnout své partnery do obchodu, aby jim konečně vybraly nějaký vhodný kabát. U nás to v té době vypadalo tak, že manžel musel vytáhnout mě a nějaký mi vybrat. A přesvědčit mě, že opravdu stojí za to, za něj dát tolik peněz. Nakupovat chodím jen jídlo. Na knihy mám knihovnu, tam půjčuju za roční poplatek plus poplatky za zpoždění 🙂 Ale neříkám: mám zážitek, kdy jsem nakupovala oblečení, cítila se jak bohatá podnikatelka, za mnou běhala prodavačka s několika nákupními taškami a já do toho házela oblečení stylem – modrá nebo červená sukně? Tak klidně obě, když se nemůžu rozhodnout. Jenže to bylo na Srí Lance a oblečení tam stálo pakatel a bylo kvalitní (dováží ho pak k nám do Evropy a tady se prodává několikanásobně dráž). Když nemám dojem, že na mě někdo vydělává horentní sumy, přemůžu se a nakupuju. A s radostí 🙂
Tak přesně tu Srí Lanku bych si taky nechala líbit. To je nakupování, které by mě těšilo!
…poněvadž dle uvedených měřítek taky nejsem moc ženská, tak nečtu většinou ani Ona Dnes. Takže děkuji za "upoutávku" – plně se s ní ztotožňuji a také se mi ještě nepodařilo vyluštit, proč si nedokážu koupit boty nebo tričko za pár stovek a pak nechat v knihkupectví tisícovku, což při dnešních cenách knih nejsou zase takové orgie. Naposledy jsem se zachvátila před 14 dny, kdy jsem si v sobotu u snídaně přečetla recenzi na nový román K. Hosseiniho. zjistila jsem, že ho MUSÍM mít a s lačností narkomana toužícího po dávce namluvila rodině, že máme zásadní mezery ve spíži, je třeba je doplnit a vyrazila do knihkupectví. K Hosseinimu jsem přidala Mewera a "pár" dárků k vánocům. Bylo to za cca 2.500 kč, ale bylo to krásné..
Tuhle radost si dovedu představit. A na ty knihy kouknu, ale nevím, jestli pro mě nebudou už příliš náročný. Ale moc dík za tipy!