Píšu, píšu, píšu. Opravila jsem s pomocí dramaturgyně 14. díl, už z něj mám lepší pocit, ale pořád to není úplná pohádka. Za týden točíme. Zjistilo se, že Ute nemá na čem psát. Jako že nemá pravou psací židli. Já židle při psaní střídám, mám oblíbenou červenou nízkou, kterou nám tady nechala jedna z Kryštofových slečen. Pokud se ale bude hodit hlavní hrdince, věnují jí ji. Koupit už se nedá. Tak pokud se v seriálu objeví, je autentická, je moje!
Ale nejsem sama, kdo dává do Ententýků něco svého. Někdo půjčuje auto, notebook, hodinky … byste nevěřili, co všechno se děje. Točíme tak trochu svépomocí, rozpočet je už velmi napjatý, takže se hodí leccos. Jsme fakt dobrá parta. Přednatáčecí atmosféra je sice dost infarktová, ale nikdo nikoho nepomlouvá. To jsem ještě nezažila a moc si toho vážím.
P.S. (22.32 hod) Tak Nikolčina červená židle si zahraje. Už se s ní teda s pláčem loučím. Máme na to poslední noc.
0 komentářů
Neplačte, okoukne svět, užije si svých 5 minut slávy a pokud příliš nepodlehne svodům velkoměsta, ráda se k Vám zase vrátí :o)
Bohužel se většinou na place všechno zničí, takže si spíš myslím, že ke mně zpět už nedoputuje. 🙂
Ahh, tuhle židli mám v černé a zbožňuju ji já i naše kočka č.2-má totiž dokonale anatomický tvar nejen na lidské pozadí ale o na stočenou kočku:D A navíc ty skvělé větrací otvory kterými do srsti proudí čerstvý vzduch…
To mě pobavilo. Židle pro kočky!
Snad se najde ještě nějaká jiná židle.