Umění nekoupit

Co mě na Ikee fascinuje … jsou nakupující.

Nejradši bych, kdyby mě Stela nechala sedět pár hodin v instalaci a já si je mohla ještě víc prohlížet a poslouchat, o čem všem se baví. Jenže Stela chce, abych si taky prohlížela. Abych taky nakupovala. Po poslední návštěvě si myslím, že je umění spíš nekoupit. Vždyť je to všechno tak levný! A hodilo by se nám to. Jenže po zaplacení mi to vůbec levný nepřipadá a při vykládání doma se zděsím, kolik zase táhneme zbytečných krámů. 

Nejradši mám Ikea food, protože všechno sníme a nemusím přemýšlet, kam s tím. Přece do bříška!

Minulý týden v Show Jana Krause mluvil Kraus s Jakubem Prachařem o Ikee jako o domu, kde se pohádá i ta nejšťastnější dvojice. Prachař měl dokonce nápad, že kdyby byl právníkem, tak si pronajme uvnitř nějaký malý stánek a udělá z něj Rozvodnu. Bylo to naprosto trefné.
Tentokrát jsem taky byla svědkem hádky manželského páru přímo u oběda. Stačilo by si to zapisovat a mám scénář. Myslím, že si nákup zde užijou jen tlupy kamarádek nebo gayové. Echt chlapům bych venku postavila nějakou záchrannou stanici.
Kdysi jsme chtěli v Ikee točit jednu hádací scénu do filmu, ale ukázalo se to jako nemožné. Protože filosofie tohoto giganta je založena na štěstí. Zboží z Ikea z vás udělá šťastné lidi.
Na spoustu žen to funguje.
Závidím.

28 názorů na “Umění nekoupit”

  1. Lucie, tak to jste vystihla přesně. Když jsme vloni vytáhly s dcerou poprvé manžela na nákup super postele, byl tak naštvaný tím, že to ještě sám nakládá na vozík (a to se před tím posilnil vším možným v Ikea foodu). Průběžně jsme se ještě stále mobily navigovali, kde jsme, protože seděl celou dobu na jídle. Se slovy: "Sem už mě v životě nikdo nedostane", jsme odjížděli.

    1. Lucie Konečná

      Být někým zásadním, kdo má v Ikea slovo, tak příští strategický rozvoj zaměřím na muže. Co pro ně zřídit, aby tu tolik netrpěli? Takhle to připomíná trochu porodnici …

  2. No,trpíme tam, najmä muž, všetky ,,diagnózy,, sa tam zosilňujú!(určite by sme prispeli do scenára…)
    (a obaja sa mykneme pri hlásení z detského kútika… )
    Ale doma už spriadam čo si nutne kúpim nabudúce:-)
    Takže ani s ňou, ani bez nej?(teraz sa mi tam ale páči veľa vecí:od korkových,sisalových, bambusových…)
    PS: V aute vidím väčšinu toho, po čom sme siahli aj my…
    Ten váš ,,hajzlík,, je tak pekne (industrialno) jednoduchý, strop a dvere, och!…svetlo máme aj my.

  3. Uz parkrat som bola v Ikea s presnym cielom -to a to a nic viac alebo iba sa rychlo najest po vylete a dari sa! Proste si poviem, ze nic nekupime. Tvrdohlavcom sa dari:)

    1. Lucie Konečná

      Už se mi to taky povedlo – jít tam jen do servisu pro jeden konkrétní šroubek. Ale to musím jít s mým mužem 🙂

    2. Na druhej strane- ist tam s mojim muzom, ked nieco chce(napriklad ram na obraz alebo hodiny na stenu, co samozrejme nepotrebujeme), to je peklo! To sa mozem zaradit do toho zastupu trpiacich muzov:))), to i nasa 12rocna dcera prosi, aby sme uz isli a pockali ho v aute:)

  4. Rozhovory nakupujících v Ikea jsou nejlepší, připomnělo mi to tenhle komiks http://goo.gl/h9KcLX. Mého muže jsem tam nikdy nedostala, pohádali jsme se už jenom o tom, že tam pojedeme, takže když už je to třeba, tak sama, bez kreditky a jen s pár bankovkama v kešni, to funguje 😉

  5. Marcela - Nordic Passion

    Ja si to tam uziju, jezdim tam rada, ale hlavne SAMA! Jinak je to opravdu narocne. A u kasy se divim uplne stejne, vzdyt mam jen par veci!? Ze si pak radeji nakup v oddeleni jidla rozmyslim, jen susenky pro deti:-). M.

  6. taky ráda poslouchám, co tam kdo říká:)jezdím si tam občas teď před stěhováním s maminkou a vždycky se musím smát, jestli někdo poslouchá, co si povídáme, tak, jako já poslouchám, co řeší ostatní:)
    jednou, to jsem byla těhotná, jsme si museli do ikey s mužem, hrozně tam nechtěl, já ho přemluvila, dali jsme si krevetový rizoto a pro něj ještě mini víno. Najednou měl hrozně dobrou náladu a hrozně si to užíval, lítal po nákupním domě a komentoval každý věšáček:)

    teď nás čeká kuchyně. věřím, že to spolu přežijeme ve zdraví, jsme spolu od šestnácti a už (za měsíc) svoji deset let:)

    s tou porodnicí to sedí:)

    p.s.:ta květinka na novém okně je krásná, už už jsem ji pořídila klukům na okno. v poslední chvíli jsem si to rozmyslela. František by to jistojistě otrhal:)

  7. Eva Pěničková

    Moc nerada opakuju to, co říkají ostatní, ale tentokrát opravdu nemohu odolat.
    Při občasných návštěvách v IKEA můj muž posedává v pokojíčcích před modelem televize (asi mu to připomíná domov). Už jsem ho našla i ležet na posteli.
    V lednu jsme tam vybírali kuchyň, bohužel nikoli domů. Já byla postupně odhodlaná, nadšená, nerozhodná, vyčerpaná, nesoustředěná. Moc jsem to potřebovala s někým sdílet. Jenže, viz předchozí odstavec, nebylo s kým. V jedné kuchyni postával párek gayů, taky se plánovali. Cítila jsem zcela zásadní souznění a moc jsem toužila jít k nim bydlet.
    Vyvrcholením nákupu (a odměnou mému muži) bylo to, že mě v závěru akce vyvolávali rozhlasem, protože jsem ztratila platební kartu. No, ztratila … v bankomatu jsem ji nechala.

  8. Na prudění nemusíte být muž. V loni jsem byla v Ikea s tetou, sestřenicí a neteří. Byly
    to neskutečně dlouhé 3 hodiny. Já chtěla jen svíčky a baterie a ony koukaly snad do všech šuplíků. Ke konci už jsem je popoháněla a nedovolila ani kafe :o))))
    Martina

  9. Zrovna dneska jsem se zamýšlela, že se v Ikei zastavíme. Iniciátorem byl muž. Ale došli jsme k závěru, že tam nic nepotřebujeme a budeme raději u nás doma… zázrak…

  10. OurLifeOnTheSeaside

    Díky vzdálenosti- dve hodiny pres more, dve v aute- se do Ikea dostanem max.jednou za rok. Muj muz ji miluje- jede tam vzdy pripraveny, pres net predvybrano, premereno a uziva si to- on vubec desne miluje nakupy, v potravinach je klidne i dve hodiny-coz ja jsem pravy opak- prolitnout, nabrat a platit. V Ikea se rada cournu, ale tempo meho muze tam, je i na mne moc:-)
    T.

  11. Vždycky jsem prohlašovala, že bych v Ikee mohla bydlet. Všechno se mi tam strašně líbilo. Ale jsme ve věku, kdy se většina našich přátel zarizovala a mě přestalo bavit, ze TI maji stejný obývák, TAMTI maji naši ložnici, ONI mají doma snad celou Ikeu a po pár letech si člověk řekne, že na to, jak je to zboží nekvalitní, je to sakra drahý. Mají krásný doplňky a takové ty drobnosti, kterým se člověk neubrání, ale věci na více sezon- to je katastrofa! A taky si myslím, že v těch drobnostech je maličko té strategie. Při každé návštěvě si totiž můžete něco málo koupit a pak neodoláte se tam pokaždé zastavit. Co na tom, že ty drobnosti ve finále stoji pátnáct set. Kdysi jste o Ikee ve svých článcích zauvažovala ( asi rok, možná více, nazpět ) já tam na základě vaši úvahy od té doby nebyla. A jezdím od té doby okolo s chladnou hlavou.

  12. Tak my si ikeu iživame v klidu s manželem i dětmi,nehadame se ani doma ani v ikee,takže pohoda,eliška.

  13. Ikea. miluji ji , celou cestu něco ukládám do velké tašky, uspokojuji své tužby a u pokladny to vše nechám a kupím si papírové ubrousky.
    A mám pocit vítězství.

    1. Jo, tak už vím, proč Ikea zdražuje….musí platit uklízeče odložených nákupů….:-)

  14. Nejlepsi z Ikey bylo sledovat dva homosexualy,jak se snazi dostat dvoumetrovy fikus do maleho fiatka.
    Na nakup posilam chlapa- lovce, nejdrive je ho potreba pritlumit dvaceti masovejma koulema, potom, aby nezival, prolit hrdelkem litrik dva bezedneho kofeinoveho napoje. Ale s mirou, aby v doplncich nepotreboval curat. No a potom snadno a rychle si v samoobsluznem skladu hnout se zady, zaplatit na rychlopokladne ( jak jenom deset polozek???), nasledne zbourat vozikem hradbu brusinkovych dzemu, sezrat parek v rohliku s pullitrem kecupu, protoze je gratis a hajdy domu. Takhle nakupujeme leta�� Jana&comp

  15. Když byly děti malé, byly jsme s nimi se sestrou v Ikee. Děti se v tu dobu učily včas si říct na WC. Jenže syn si řekl v momentě, kdy už se začal kroutit a ač WC bylo poměrně blízko, v tuto chvíli to bylo enormně daleko. Bylo nutno jednat okamžitě! Jelikož jsme byli blízko samobslužného skladu, tak jsme s ním rychle zaběhli do jedné málo frekventovalé uličky a se sestrou jsme sbíraly moč do plastových kelímků, které tam nebo alespoň v tu dobu měli u barelů s vodou. Syn naplnil jeden, rychle druhý a nakonec i část třetího! Zřejmě měl močový měchýr naplněný na maximum. Jenže co s naplněnými kelímky? Někdo z nás dopil zbytek vody v půllitrové PETce a obsah kelímků jsme přemístili do PETky, kterou jsme následně vyhodili do koše.

  16. Můj manžel bude asi gay. 🙂 Já vyberu na netu a on tam zaskočí. 1x ročně se nám povede společná návštěva, kdy vím, pro co jdu nebo na co se chci podívat a na nic ostatního nekoukám, tak to bude asi tajemství naší klidné návštěvy IKEA. 🙂 Iveta

Diskuse uzavřena.