Uf

Nevím, proč si vždycky na balení, vyklízení a přemísťování čehokoli dávám tak málo času. Vlastně vím. Nechci tomu věnovat víc, než je nezbytný minimum. Nábytek přešoupán (včetně vitrin s ozdobama, nechtělo se mi je vyndávat), už teď mě děsí úklid po. Ráno ještě uklidit na lince, zabalit věci s sebou do bytu, a tradá.
Vrátíme se do novýho.

5 Responses

  1. Milá Lucie, Vířivku jsem zhltla za 3 hodiny, je to pecka, akorát toho Otu nesnáším, a že jich kolem nás je, takových nepodarků a manipulátorů…děkuju, pište knihy dál
    jarka

  2. Dobrý večer, paní Lucie. 2.4. jsem šla do Knihy si Vaši knihu koupit, nebyla, rovněž včera nebyla a dneska jsem si ji koupila. Když jsem do Knihy vcházela, volala na mě paní od pultu, už je a už ji mám přečtenou, je to pěkný příběh. Přišla jsem domů v 15 hodin a začala jsem číst. Krásný příběh. Věřím, že takových chlapů je více a nikdo tomu nevěří. Ještě teď mi buší srdce. Předvídala jsem, když jsem četla, že nemoc Oty je vymyšlená a taky ano.
    Kniha a příběh v ní – moc hezké.

    Jen bych chtěla napsat takovou drobnost. Jen , abyste to věděla. Na straně 100, ve druhém odstavci …
    Pravda znamenala, že se přizná k tomu, co Heleně prováděl. Bára ví jen, jak to skočilo. Tam mělo být asi slovo – skončilo. Je to nepodstatné, někdo to ani nepostřehne.

    Těším se na další knížku. Mějte se hezky . S pozdravem Miluše.

    1. Mockrát děkuju, vy jste teda skvělá! Díky i za to upozornění, nikdy se nevychytá všechno. Snad se v tom čtenáři zorientují!