Dneškem počínaje se mi otevřely krásné tři dny, kdy budu doma sama. Muž a dcera odjeli na víkend, kam nemají přístup baby. Je to pouze tatínkovsko – dětská záležitost a já se nikdy radši nepídím po tom, co se tam ty tři dny děje. Protože si to umím představit. Muž se vrací totálně vyčerpaný a bez hlasu (prý celé noci nahlas zpívali) a Stela v různém stupni zpruzení. Ale protože nemá ráda kolektivy, tak jsem šťastná, že je nucena aspoň pár dní pobývat s jinými lidmi než s námi nebo těmi, které dobře zná. Akorát jsem zvědavá, jestli i letos bude (neveřejně, jen mezi hrdými otci) vyhlášena nejnesnesitelnějším dítětem.
Já si zatím budu v klidu psát. Zbývá mi napsat už jen 1 díl Ententýků, který podle smlouvy musím dodat, ale ještě nevíme, jestli neskončí v koši. Česká televize se teprve v průběhu září bude rozhodovat, jestli bude chtít pokračování nebo ne. Strašně mě baví to psát. To je možná špatný znamení. Protože když mluvím s kolegy, tak většinou při psaní scénářů trpí, štve je to, nebaví je to a nadávají. Ale on je velký rozdíl, jestli píšete na zakázku nebo svobodně. Ententýky jsem psala svobodně, a proto se nemůžu vymlouvat, že jsem to jinak napsat nemohla. Mohla. Omezující byl jen rozpočet. Zásadně omezující. Ale s tím si my s Magdalénou už umíme poradit.
Česká televize má na svém webu fakt hezké stránky Ententýků, tak můžete nakouknout http://www.ceskatelevize.cz/specialy/ententyky/
Můj dnešní novinový nákup. Lidovky si kupuju sem tam, ale páteční přílohu teď řídí Marcela Pecháčková a to mě baví. Reflex tradice, Respekt se mi začíná zamlouvat čím dál víc (i když pohrdá mojí profesí, resp. by napsal, že většina z nás ji naprosto neovládá a nezvládá), ale i tak ho ráda čtu. A Elle decoration jsem prolistovala a zaujal mě.
Vzhůru do samoty a do psaní!
0 komentářů
Musím přiznat, še se na Ententýky začínám lehce těšit 🙂