Zpět

Tři dny na Kampě

Už jsem nutně potřebovala nemluvit, nekomunikovat, nemyslet na jiné, nevstávat v noci se psem, nikoho nehlídat, neuklízet a neděsit se, jestli jsem něco neprošvihla. Prostě si jen tak být, přemýšlet a psát. 

Našla jsem si opět byt přes Airbnb, to je moje nejoblíbenější platforma. Miluju jejich web, vybírám si tam byty, do kterých zřejmě nikdy nepojedu, páč jsou většinou na druhý straně zeměkoule. Teď jsem hledala byt v Praze, který by byl pro mě inspirativní. Musí mít stůl vhodný ke psaní a solidní židli (ne skládací), ne kulatý stůl (nemůžu si opřít lokty), ne patrová postel, ne nový byt, co se podobá hotelu, ne hotelový pokoj tvářící se, že je byt, ne byt spravovaný firmou (vždy neosobní), ideálně Stará Praha, kávovar, byt umělce apod. 

Když máte tolik požadavků jako já, je ideální si nejdřív ten byt vyhledat a podívat se, ve kterém termínu je volný. Jenže jsem tentokrát neměla na vybranou. Potřebovala jsem v klidu napsat dialogy k animované pohádce a pracovat na seriálu, který nám zrovna schválili.

Z bytů – ateliérů, které se mi líbily, nebyl volný ani jeden, Letná úplně vybookovaná, což mě překvapilo, protože třeba kolem Staromáku bylo bytů za pár stovek na noc spousta. Jenže většinou měly kulaté stolky, zřejmě v nich nikdo nikdy nepsal. Takže jsem nakonec vzala zvláštní byt na Kampě, dva metry nad Čertovkou. Ve vedlejším domě se natáčely Chobotničky 🙂

Strašně se mi tu líbí, ráno už bohužel odjíždím, ale kompromis to trochu byl. Byt spravuje firma (i když se tvářila jako Petr), z fotek v katalogu je tu jen půlka věcí. Těšila jsem se na starožitný psací stůl, knihy a časopisy, ale nic z toho už tu není. Nicméně aspoň mě to nevyrušovalo od práce. Kávovar tu taky není, ale obrazy zůstaly. Postel super pohodlná, koupím si stejnou domů do svého ozdobového pokoje. Dialogy napsány. Bude se mi stýskat.

Pokud chcete vyrazit do Prahy, ceny airbnb i hotelů jsou na minimu. Na Kampě liduprázdno, takže se nenakazíte od Japonců ani jiných turistů. Kavárny a hospody buď zavřené, zrušené nebo (polo)prázdné. To je ale hroznej pohled, řeknu vám. Svými několika kávami, řízkem a štěpánskou s rýží to bohužel nevytrhnu. Jinak domácí strava (rohlík s něčím).

Tak zase někdy. Brzy!

 

 

1 089 komentářů

  1. Ta dlažba je super. A celkově, je hrozná škoda, že už na Kampě běžní lidé nebydí. A vůbec, přemýšlím, kdo v tom bytě asi dřívě žil? Jaké se v něm odehrály příběhy,.. To mě vždy fascinuje.

    Odpovědět

    1. Já si to zjistila. Bydlela tam paní restaurátorka, která už zemřela. Ale její rod restaurátorů pokračuje dál a byt zdědili. Asi si tím přivydělávají. Jinak v domě je hodně umělců. Skutečných. Bydlících. To je fajn.

      Odpovědět

  3. Prima.
    Hospoda na Kampě ve mlejně ale je skoro vždycky plná, aspoň večer. A má pěknej pryskyřicovej barpult od Davida Černého (ten tam chodí, zrovna v pátek tam seděl s D. Kollerem, když jsem po dvou týdnech vylezla z domu a pokoušela se kulhat i venku).

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • MgA. Lucie Konečná
  • lucie@scenaristka.cz
  • 724 24 54 87
Facebook Instagram
Copyright © 2024 Scenáristka