Nejsem moc důsledně pečující maminka, mám ráda, když děti mají svoji hlavu, své názory a nemusím jim říkat, co a jak mají dělat. Jestli něco opravdu nejsem, pak velitelka. Ale zařvat zase umím, to jo. To pak doma vědí, že je zle a začnou dělat, co je potřeba (většinou uklízet).
Kryštof s Monikou odjeli do Chorvatska. Dostali jen tři dny dovolené, tak se snaží využít každou minutu. Jeli až na noc, po práci. Bylo mi jich tak líto, že jsem jim nachystala svačinky. Měla jsem sama ze sebe radost.
Kdy jsi nebyla opečovávající maminka, tak jim takovou svačinku neuděláš. Moc hezké psaní. Díky Irma
Taky díky!
Ty popisky! Jak jednoduchý a jak dokonalý! Já balím do potrav. folie a vždy luštím jakýže obsah se uvnitř ukrývá… Jinak to mám podobně, ale dnes jsem byla pečující, umyla sem haldu nádobí, uvařila dětem i chlapovi, dokonce sem upekla koláč na snídani…Ty termíny, známe to…tak klidnou cestu (a Tobě noc) a ať si to užijí jakoby to bylo alespoň 14 dní.
Já už jsem to měla v jednom svým filmu. Co žiju, píšu. A naopak. 🙂 Ty jsi ale opravdu šikovná!
Ten první odstavec jsem psala jááá?:-))) Už tři dny se u nás uklízí, už tři dny chodím s napučenou pusou, zdravím naše 6členné osazenstvo na půl huby a už tři dny se nikde nic neválí, myčka je vyklizená, umyvadlo umyté a instantní syn dnes 5 hodin žehlil!!!!! své svršky – poprvé od apríla.
Ráda Vás čtu, přeji hodně sil, Vaše práce je náročná.
Pavlína
A to prosím pěkně Lucie ještě stihla upéct vynikající buchtu s takovým jakopudinkem. To bylo tááák dobrý!! Na svačinky trénuješ dobře, v září to zase vypukne, tak bude mít Stela jistě radost, že jí to krásně popíšeš:-) A.