Sama doma/ té krásy vůkol

V takových krásných dnech je mi líto spát.
Včera jsem šla kolem půlnoci a ve čtyři už jsem byla vzhůru. Vstala jsem, dala si na terase kafe a v půl pátý už jsem seděla u pc. Ale dveře otevřené dokořán, ptáci řvali … nádhera.

Dnes moje samota končí.
Bilancovat je zbytečné, protože kromě psaní se mi nepodařilo vytrhat ani ty bodláky.
Vyprala jsem dvě pračky prádla.

Ale bylo to hezký.
Samota začíná na žebříčku oblíbenosti přeskakovat jiné požitky a blíží se nebezpečně téměř k vrcholu.

6 názorů na “Sama doma/ té krásy vůkol”

  1. Jj, samote prichadzam na chut…tiez je zriedkava o to vzacnejsia. Venujem sa vtedy sebe nie domacnosti. Sebe. Citam sijem pijem kafe a pocuvam ticho

  2. OurLifeOnTheSeaside

    Lucko, to cekani na zaahradnika se evidentne vyplatilo. Zahrada je krasna!! A uplne chapu oblibenost samoty… Ja jsem roky takhle vstavala alespon o hodinu driv nez ostatni- prave, abzch si ji uzila. Ted uz to fyzicky nedavam, takze spanek v tuto chvili vede 😉 Krasne letni dny preji od moore T.

  3. Tu oblíbenost samoty chápu. Čím vzácnější, tím oblíbenější. Já si vždycky říkám, co všechno bych udělala, kdybych byla chvíli doma sama – a pak, když (vzácně) jsem – uvařím si kafe a čtu si. Několik hodin v kuse. S pocitem, že mě ze čtení nikdo v půlce věty nevyruší… Prádlo, prach, nádobí – to všechno počká a klidně pak budu dělat zase deset věcí najednou, ale tu chvíli naprostého klidu si prostě užiju.

Diskuse uzavřena.