Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
6 komentářů
Dnes jsem si našla film "Umírající zvíře" a šup Ty máš knihu stejného názvu na stole. Užij samotu, co tak miluješ.Na letiště bych asi taky nedojela. Taky by to byly nervy, v tomhle se cítím úplně stejně jako Ty.
Já už ji četla dvakrát, ale teď bude kus ve scénáři 🙂
Muj nejhorsi zazitek za volantem: byla jsem jako au-pair v Americe a vezla kamarada na letiste. Cestou zpatky jsem spatne odbocila.Presne v te jedine vterine kdy jsem mijela odbocku jsem vedela, ze je jedu spatne. Nakonec jsem se dostala do centra Washingtonu D.C.!!!Bez mobilu, navigace, mapy – byl to rok 2002. Asi 3 krat jsem zastavovala na ulici a zeptala se kolemjdoucich na cestu. Nakonec se mi podarilo se dostat na tu spravnou dalnici smer Baltimore kde jsem zila, ale aby toho nebylo malo tak i tam jsem spatne odbocila. Nakonec jsem nejak dojela domu. A ted uz se tomu celkem smeju:-))) Hezky den preje Lenka;-)
Ježíši, z toho se klepu ještě teď! Smekám.
Kde berete energii sedět pořád u počítače? Je to radost, nebo se musíte občas nutit?
Ve velký míře radost, nejlepší je, když už to předem mám rozmyšlené a pak to napíšu rychleji, než když přemýšlím až "na místě". Ale pak jsou taky resty a opruzy – přepisování (onemocní herec, jinej nemůže, atd.). To nemám ráda.