Rozhovory

Nejdřív vám chci moc poděkovat. Opravdu strašně moc.
Díky vaší velkorysosti a srdečnosti se dostalo víc jak 90 jídel k rodičům samoživitelům a jejich dětem.
To máte tak: I když si lidé v nouzi můžou jednou týdne chodit do potravinové banky, kde dostanou základní potraviny (nebo prostě to, co jejich chlebodárci zrovna seženou), nikdy tam není maso, ani masné výrobky. Takže oběd s masem je pro ně zážitek. A vy jste jim ho umožnili.
Jsem pyšná na to, jaké mám čtenáře. Vás.

Akce pokračuje dál, každý oběd se počítá a partner této akce FILM NAŽIVO teď dokonce k pěti jídlům nabízí voucher na tři svá živá představení. I od nich je to velkorysé, protože zrovna herci jsou ti, kdo lockdown maximálně odskákali a pořád ještě nemůžou pracovat.
Mrkněte: Zážitek pro vás, jídlo potřebným

Minulý týden jsem opět začala dělat rozhovory se zajímavými ženami do Marianne bydlení. Kvůli covidu jsme teď měly pauzu, ale těšte se, bude to prima. Jeden z rozhovorů se odehrával v paneláku, kde staví výtah jen v každém třetím patře. Někdy je to fakt dobrodružné.

Jinak pracuju stylem tu něco – tam něco, žádná pořádná práce za mnou vidět není. Mám radši jeden velkej tah na bránu, ale zřejmě není ten správnej čas na góly. Rozumíte mi? Jestli ne, nevadí. Já ani nevím, jestli tomu rozumím sama.

O víkendu se chystám do kopců. Je mi jedno, že nemá být hezky. Potřebuju koukat do krajiny, kterou neznám. Pohybovat se v jiným prostoru. Už mám absťák.