Půldruhého roku zpoždění

 
Dnes opět jedu volit do Liberce. A při té příležitosti chceme popřát kamarádovi k padesátinám, které měl v červenci 2011. Tenkrát jsme na oslavu nedorazili, protože se nám rozbilo auto. A pak jsme se nějak časově míjeli … takže rok a půl tu suším 50 antikvariátových knih, většinou detektivky. Plus jsem koupila ještě dvě nové knihy, k 51. narozeninám, které už měl loni, a pro jistotu i k těm, co bude mít až v létě, ale co kdybysme to zase nestihli … 
 
Těším. Strašně se těším. Pro jistotu jsme si hned po telefonu řekli, koho volíme, aby se naše setkání nesvrhlo v boj, protože to my teda umíme -pořádně se rozohnit. Na obou stranách.
Ale bude to v pohodě.
Karel to jistí.
 
 

0 Responses

  1. Tak dárek pozdě, leč přece…a to se počítá! Kamarád už určitě nic nečekal, o to větší bude jeho radost. 🙂
    K těm volbám – byl to adrenalin, to teda jo. Ale co když Karel nevyhraje?? (Jsem pěkně napnutá.)
    janazgymplu

  2. Já bych balík knih z antikvariátu přijala s nadšením, darovat je jako dárek bych se ale bála-tenhle sortiment přece všichni vyhazujou. Kamarád bude dobrá "krevní skupina"!

    1. Jsou to téměř samý detektivky a ty přece nestárnou! Když přečte jednu, budu spokojená. 🙂