Přežít úterý

Dnes jsem měla jedinou ambici – přežít.
Čekaly mě totiž dva implantáty.
Ne, že bych je nepotřebovala i o kus níž, ale zuby dostaly přednost.
Zákrok nakonec příjemnější, než jsem čekala, spousta historek ze života mladého stomatochirurga. Všem říkám, ať mi nic nic nevyprávěj, že to použiju, ale oni vyprávěj a vyprávěj. Díky za to!

Teď hlava jako střep, antibiotika, léky proti bolesti a zmrzlina.

20 komentářů

  1. Super mas to za sebou…. Ja jsem to vzdala kvuli strachu skoncila jsem s mustkem a lituju… snad nekdy….

  2. Tato tema urcite zaujma viacerych. Kludne by si mohla napisat obsiahlejsi clanok o vyhodach rizikach a vsetkom co to obnasa.Biela Macka

  3. V lednu mi delali 4 najednou a bez problemu. Nic to neni a bolest zadna nebyla. Byla jsem mile prekvapena, ze to slo tak v pohode. Drzim palce at to mate stejne. Martina

  4. Jo, jo, znám, a taky pomáhá gumová rukavice, napuštěná trochou vody, zmražená a pak ta "zmrzlá ruka" zabalená do utěrky – třeba na noc. Už bude jen líp!

    1. To je bejvalej statek? Vidíte, ani toho jsem si nevšimla. Pršelo, neměla jsem deštník a muž nikde … tak jsem šla do kavárny … ideální – jít po implantaci na kafe 🙂 Škoda, že jste se nepřihlásila!

    2. Ja chtela,ale vypadala jste, ze nemate naladu :)) treba priste, ja jsem tam taky furt :/

    3. jak se dvě ženský bavíííí….:))) a já se směju!!
      neviem prečo, hneď ma to napadlo takto česky…?

    4. už skoro 2 roky sa trápim…implantát, či mostík?? a tak nemám NIČ!! len ďúru, dzúru, prievidzu, medzeru, vetrák, odložisko na žváro…atď …a som smutná..:(