U nás doma Stela se spolužáky natáčí školní film (jo, už zase, nikdo jinej z rodičů není ochotnej nechat vtrhnout do svý uklizený klícky partu filmařů), proto jsme už od středy v Kokoříně.
Pronajali jsme si pokojík v prvním patře nad hospodou U Grobiána. Vřele doporučuju. Personál úžasnej, pořád sranda, na večeři můžeme v bačkorách, pes všude s náma, kuchařku tady maj jak z italskýho filmu.
Pod okny hospodská zahrádka, příběhy by se daly rovnou ťukat do psacího stroje (ten máme v pokoji taky). Úžasný, pokud jste přiměřeně lidoví a nepotrpíte si na extra buřty.
I. jezdí na kole (i v dešti), navštěvuje známá místa a hospody. Já míň. Čistím text knihy a zjišťuju, že jsem přeborník v používání „takže“. Takže když jich většinu vymažu, mám hned o deset stran míň. Jednomu manželovi jsem postupně dala tři jména, takže při čtení jsem sama nevěděla, o kom je řeč.
A takovejch věcí tam je! Průběžně po sobě moc nečtu, chrlím myšlenky nebo děj (vznosně řečeno) a vrším to na sebe. Poznámky mám jen minimálně, všechno držím v hlavě. Taky nepíšu žádnou ságu, ale oddychovku. Si myslím. Až paní nakladatelka mi řekne, co jsem to vlastně sepsala.
Zítra prohlídka Stránky, kde jsme před dvaceti lety bydleli a narodila se nám tam Stela.
Vzpomínky tu máme všude.
6 komentářů
Úplně to na mě dýchlo vzpomínkami na naše tuzemské prázdniny a cestování s naší malou dcerou….Krásné fotky, i vůně jsem cítila, díky za připomenutí dnů minulých….Mých…..
Paráda. A s tím nakládaným hermelínem jsi mě navnadila.
Nedávno jsme bydleli prakticky naproti, U báby Šubrový se to jmenovalo, taky dobrý. Kokořínsko je fajn.
Znám dobře, taky skvělý!
Ale to se mi líbí!!!
Lucie, nedávno jsme se tam stavili pro pití, jeli jsme s vnučkami na Pokličky, ale ještě neměli otevřeno, tak mi pani hospodská darovala 4 kelímky.
Tam se asi vyslechne spousta zajímavostí?
Zdravím do Ř.
Jiřina z N.