Píšu film

 

 

Děkuju za všechny komentáře, maily a pozdravy, udělaly jste mi velkou radost, čtenářky moje!
Zjistila jsem, že mi zůstala moje schopnost ještě z dob Ordinace, kdy jsem byla schopná využít každou volnou chvíli ke psaní. Je to strašně praktický, protože když vidím, že se Tobi zabavil a hraje si, tak vlítnu k pc a sypu do něj děj, kterej už mám v hlavě předpřipravenej. Nekoukám na binec napravo, ani nalevo. Klapky. Jinak bych nic nenapsala. Jsou zavřený školky, tak si Tobiho šérujeme.

Nicméně skluz trochu mám, dnes bych měla mít napsaných 56 stran a odhaduju, že jich bude tak 50. Asi už jsem se zmínila, že jedinou pomůcku, kterou používám, je právě výpočet, kolik stran denně napsat, abych to zvládla v termínu. Samozřejmě, že s ohromným rozvojem onlinu se vynořila spousta vychytávek, který neumím ani pojmenovat, ale všechny vám dovedou vypracovat skvělý plány na to, jak si zorganizovat práci a možná i stimulovat mysl, aby měla spoustu neodolatelných nápadů.

 

Občas si podobný pomůcky prohlídnu, zjistím, že vyplnit položky zabere dost času a taky mě jakejkoli hlídač mýho času a povinností stresuje, takže ho prostě nechci. Ale spousta lidí je na těchto plánovačích závislá. Akorát nevím, když se jim pak narodí dítě, jak ho do těch tabulek zanesou.

 

To ještě asi nikdo nevymyslel.
Takže vždycky udělám to samý: vydělím počet stran počtem dnů, který mám na psaní, a vyjde mi, kolik toho musím napsat denně. To číslo si pak připíšu do diáře k datu a po očku sleduju, jestli jsem napřed nebo pozadu. Tentokrát píšu 4 strany denně, což je luxus. Akorát se trochu bojím, protože mě to strašně moc baví, ale v příručkách se píše, že musím příběh rodit v bolestech, jinak nebude dobrej.
Pár tipů:
Pokud jste neviděli tři a půlhodinovej koncert z Národního divadla, tak koukněte aspoň ze záznamu. Byla to skvělá podívaná, úžasné fúze orchestru ND a muzikantů, humor, volnost, lehkost, bratrství. Po přímých přenosech z Parlamentu ČR vyloženě zážitek. Zde:
Národ sobě, kultura tobě
A včera dokument Andrey Sedláčkové o fotografovi Antonínu Kratochvílovi.
Zajímavý na tom je, že člověk může sjezdit celej svět, ocitnout se na dosah smrti, získat světová ocenění … a nakonec nalezne štěstí doma v rodině. Zde:
Můj otec Antonín Kratochvíl

6 názorů na “Píšu film”

  1. Hey I know this is off topic but I was wondering
    if you knew of any widgets I could add to my blog that automatically tweet my newest twitter updates.
    I’ve been looking for a plug-in like this for quite some time and
    was hoping maybe you would have some experience with something like this.

    Please let me know if you run into anything. I truly enjoy reading your blog and I look
    forward to your new updates.

  2. This is very interesting, You’re a very skilled blogger. I’ve joined your
    feed and look forward to seeking more of your fantastic post.
    Also, I’ve shared your site in my social networks!

  3. Pretty component of content. I simply stumbled upon your
    web site and in accession capital to claim that I get
    in fact enjoyed account your weblog posts. Anyway I’ll be subscribing for your augment and even I achievement you
    get entry to consistently quickly.

  4. I believe that is one of the such a lot vital information for me.
    And i am glad reading your article. However wanna remark on some normal things, The website taste
    is great, the articles is really nice : D. Good process,
    cheers

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *