Miluju kávu menší než malou. Výjimkou je pro mě jen dlouhá káva k snídani s mlékem. V kavárnách si skoro vždy dávám piccolo. Už jsem se několikrát setkala s pohrdavým úšklebem obsluhy, která tvrdila cosi o tom, že piccolo neexistuje. Že je to espresso. Jenže to můžete říct v Itálii, v Čechách vám pod tímto názvem většinou přinesou ředěnou kávu, dvakrát až třikrát větší než si představuju. Takže se na to snažím vyzrát a koukám nejdřív do nápojového lístku a podle toho, co tam mají napsáno, si objednám. Zrovna si jdu jedno dát.
Doma tomu říkám kafe.
Stejným tématem se zabývá i poslední Respekt.
P.S. Kdo jste ještě neměl kávovou Fidorku, zkuste. Je nečekaně delikátní!
0 komentářů
Úžasný! Respekt mám, ale ještě jsem ho nestihla otevřít – práce – nestíhám pomalu ani dětem vařit, hanba.
"Piccolo neexistuje!" jsem objevila v naší oblíbené restauraci v Kutné Hoře, pobavilo mne to a vzdělala jsem se.
Já si v kteroukoli denní či noční dobu objednávám "latte", vědoma, že cappuccino se podává jen do 11 nebo tak nějak, ne? A rozdíl mezi macchiatem a spol. mi uniká. To bych potřebovala dovysvětlit. Hlásím se dobrovolně k celodennímu umývání lžiček v kavárně, pro mne by to bylo za odměnu. A za to skloňování cizích názvů vypiju i vlažný mlíko se škraloupem :o)
Jo, je ve mě kus dítěte, mlíko v kafi potřebuju. A cukr. Hnědý.
Taky nejsem žádnej odborník, mám ráda to svoje a v ostatním se moc nevyznám. Ale poznám, když kafe šiděj a není dobrý. To jsem pak schopná ho i nevypít, což jsem se dřív styděla.
Též si ráda o kávě čtu:-), ráda ji piju a moc mi voní. Hlavně horká, aby byla. A zvažuji, jestli si přát kávovar na kapsle k zářijovým narozkám. Páč ten pákový retro, co po něm toužím, ten je pro mě prostě nekřesťansky drahý. Ale zase – je to z těch kapslí fakt káva?
My jsme závislí na nespressu, ti nemají drahé kávovary, ale kapsle se pak prodraží, když toho pijete hodně. Objevili jsme ho kdysi ve Švýcarsku a nedáme na něj dopustit. A fakt to kafe je. To by snad ani Švýcaři nedopustili! 🙂
Já mám nejraději to, čemu ve Francii říkají café au lait: káva ve větším šálku s větším množstvím mléka BEZ pěny.
Bohužel, to u nás skoro nikde neexistuje. Buď mají café latté s pěnou nebo "preso" s takovou tou hnusnou mini smetanou v celuloidovém obalu.
Tenhle poslední Respekt je výživný! Gender, paneláky, kafe, paráda 🙂 Doma nám jede kávovar, páková manuální klasika, skoro nonstop, tak 12 káv přítel, jednu-dvě denně já… skoro uvažujeme o koupi profesionálního stroje :))
U kávy v kavárně i já mám ráda, když se věci nazývají pravými jmény, ale někdy mám úplně stejný pocity jako Miloš Čermák, jak to nedávno popsal na FB:
– Prosil bych jedno preso, ale ne to úplně malý, nějaký větší.
– Moment, takže budete si přát ristretto, espresso nebo lungo?
– NE, TY GASTROFAŠOUNE S DVOUHODINOVÝM KURZEM, CHCI NORMÁLNÍ PRESO, A PŘESTAŇ NA MĚ HRÁT TYHLE POŠAHANÝ HRY, NEBO TI TY KAPSLE KOUPENÝ V MAKRU NARVU I S KÁVOVAREM DO ZADKU! (potichu)
– nahlas: Víte co, dejte mi mattonku. Jemně perlivou.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
od tý doby, co mi skončilo předplatný respektu, mi nejvíc chybí právě tyhle sloupky od karolíny vránkový…:)
a kdo si příště objedná smažák, bude mu na stůl naservírován jeden narkoman, protože správně se to říká celým názvem, smažený sýr…trošku trapné