Pět minut jsem se smála

… když jsem ráno našla Ivanovu hromádku. Ve včerejším příspěvku jsem totiž publikovala jinou hromádku, kterou jsme v neděli viděli na výstavě. A když jsme k ní došli, tak můj muž povídá: Tohle znám, ale ne holčičí.
A prohlížel si to.
No a dneska najdu hromádku doma. Mám dojem, že je i hezčí.
Ta se mu povedla!
 
umění
 
realita
 
 
 

13 názorů na “Pět minut jsem se smála”

  1. :-DD tak ode dneška se na všechny tyhle hromádky doma budu dívat jako na umělecká díla. 3x dětská hromádka, jednou pánská. doufám, že mi z toho nehrábne:-DD Ponožky tomu dodávají grády:-) A.

    1. Lucie Konečná

      to je právě ten životní fígl – umět se na věci (většinou ty blbý) dívat jinou optikou. Já to mám jen někdy, ale třeba Irena Ober má dokonale nepraktickej pohled na všechno a hodina sezení s ní mě neskutečně uvolní.

  2. Moc pěkný! 🙂 A hlavně reálnější, už u včerejšího příspěvku jsem si říkala, že to musí být otázka dlouhodobého tréninku takhle vystoupit z kalhot. 😉

  3. Ha ha tak když tady mám instatní syny, tak tu mám tyhle hromádky v několika velikostech a musím uznat, že naši hoši jsou asi umělci, nechavají přímo uvnitř nohavic pěkně schované ponožky :-))) A občas se tam i ty trenky našly :-)))

  4. … a ja videla jednou na ulici pani a z nohavic ji lezly spodarky 🙂 Znova vlezla do hromadky 🙂

  5. …a nejlepší je, když toto spodní prádlo, ještě k tomu světlé a umně ukryté v temných záhybech kalhot je umístěno i s tou hromádkou a dalšími poklady jeho majitelem ( jak jinak než mužského pohlaví, ženám by se to nestalo) přímo do pračky a na mou všetečnou otázku: vyprázdnil jsi si kapsy,vyklepal kalhoty? odpovězeno dosti naštvaným tónem: JO! a neptej se mě pořád já na to myslím…a potom se poměrně dosti diví, jaktože občanský průkaz, nějaká ta bankovka, papírový kapesník a jiné 100% z kapes vyndané nezbytnosti méní své skupenství po srážce s pračkou z pevného na neidentifikovatelné, klíče reznou, drobné mince nejsou k nalezení a světlé ponožky, prádlo, kapesníky mění svou barvu ze světlé na tmavý batik.

  6. Bože, to mám doma byt plný umělců, kteří tvoří svá umělecká díla denně. A já babar je ničím!

  7. Luci, kdybych Vám chtěla napsat na mail – lze to? Lehce jsem to tu prozkoumala, ale nenašla… A nechci Vám tím tady zabírat diskuzi k jinému tématu. Měla bych dotaz k domku…Díky! Petra

  8. Bože, já jsem šťastná – mám doma umělce!!! A móóóc se jim omlouvám, že každý den řvu, ať si ty hromady uklidí!
    Lenka

Diskuse uzavřena.