Od hrnku k zázraku

Dnes při angličtině jsem zase zběhla od tématu (to se mi velmi daří) a probíraly jsme s mojí učitelkou téma mateřství. To se mi pořád jeví jako nejtěžší úkol na světě.

Pila jsem u toho kafe z dětského hrnku a strašně se mi líbil.

Jenže můj foťák opět stávkoval, takže z toho vyšla jen takováhle čmouha. Ale i přesto jsem vám ho chtěla ukázat. Opět zběhnu od tématu, abych mohla psát o fotografování.
Na famu totiž byla i katedra fotografie a viděla jsem spousty fotek svých spolužáků. Hodně jsme o nich diskutovali, a od té doby mám na fotky jiný pohled. Zaručeně se totiž na fakultu nedostal nikdo, jehož fotky jsem do té doby považovala za dokonalé, ladné, bezchybné … dnes bych řekla bezhybné.
Dostat totiž do fotky pohyb a příběh, to je o tom talentu. Skoro všichni umí aranžovat, ale všimli jste si, jak málo fotografů dokáže zachytit okamžik? Tu jedinečnou chvíli, kterou v literatuře popisuje Virginia Woolfová nebo James Joyce (ho ho, paní chytrá).
Když si prohlížím fotky na blozích, tak mě baví nejčastěji ti, kdo mají mizernou kvalitu fotky, často i špatnou kompozici, ovšem úplně nečekaně se jim tam zjeví ten ZÁZRAK! Jakmile někde vidím naaranžované děti a dámy blogerky, jdu pryč. To jsou fotky do rodinného alba. I když většině čtenářů to jistě přináší potěšení, protože v tom vidí harmonii, lásku, možná i to, co by sami chtěli mít – a nemají. Ale to už bych odskočila příliš daleko, až k psychologii. A na tu nemám.
Když se vám bude chtít, napište mi, na kterém blogu se podle vás odehrává zázrak, pro který si tam chodíte. Moc ráda si to přečtu.

29 názorů na “Od hrnku k zázraku”

  1. Všednodennosti

    Ten hrníček je krásný…a zázrak najdu skoro vždy na blogu u Ajky ,http://ajka-uajky.blogspot.ie/2015/10/pastviny.html, dokáže nejen zachytit třeba broučka v letu ,ale navíc k některým příspěvkům napíše i příběh. Už spousta blgerek jí psala, že by z těch jejích fotek a povídání ,byla moc pěkná knížka pro děti. Já fotit neumím a vím, že některé z mých fotek na blogu by snad tam ani neměly být…jak jsou asi špatné. Ještě u Věrky se mi líbí její fotky, kterých je poslední dobou víc, než povídání. Třeba tenhle podzimní příspěvek a ty věty pod ním mne dostal:http://ange-vilain.blogspot.ie/2015/08/autumn-mood.html. Hezký den všem u Vás doma…Marcela

  2. Když fotky s pohybem a duší, tak "Lucky blok". Pěkný je i "U nás na kopečku" a ty , co už znáte – "Innaia", "Jane at home".
    Ráda se dívám i na vaše "normální" fotky i na ty šmouhatý – jsou totiž živý.
    Pěkný den, Monika

  3. Ja jsem nedavno objevila aniesonge.com a prave tam si pro zazrak chodim. 🙂 Vase kriterium nearanzovanych fotek sice nesplnuje, ale Anie, ktera ho pise ma talent na to, aby cloveka pohladila po dusi clankem. Jen se kouknete sama, verim, ze vas taky treba okouzli. 🙂

  4. Z těch českých mám ráda http://zlesa.blogspot.cz/
    A z anglicky psaných je můj nejoblíbenější http://fireandjoy.com/ Za blogem stojí mladá dívka (duší), ale tím, co prožila spíš Žena. Na blogu jsou fota ze života, doplněná deníkovými zápisky – píše neuvěřitelně upřímně, je velmi otevřená, vše dělá s velkou vášní. Dále jsou tam i ukázky její profesionální práce – různé kampaně atd. Sleduji už dlouho a nikdy se mi neokoukal.

  5. Pondělí, tak jsou fotky plné zázraků. Už jsem i plakala, tak moc mne spolu s minimalistickými texty zasahují. Zdravím, Kateřina

    1. Až teď jsem si všimla Vašeho příspěvku a jsem moc ráda, jak jsme se shodly.
      Hezký den, Magda

  6. Já každý den čekám na HUMANS OF PRAGUE. Denně jiný člověk, denně jiný příběh..

    1. Všednodennosti

      Tak ty tu u Lucie také každý den vyčkávám a prohlédla je od první fotky zpětně. To je úžasný projekt!

    2. Ano, Humans of Prague moc ráda čtu a některé příběhy mám uložené, k zamyšlení. A mám ráda Pondělí, fotky i slova a tady Lucii, netrpělivě každý den, fotky a hlavně myšlenky. Děkuji.
      Andrea

    3. Humans of Prague mám taky moc ráda. Narazila jsem na něj před necelým rokem, ve fotografiích našla jednu známou a v ulicích pak potkala ještě několik dalších lidí, kteří mi utkvěli v paměti. Kateřina

    1. Ano, Markétka a její nádherná rodina. Od čtvrtku s pátým cvrčkem – Norou. Markétčin blog mně taky chybí. Je to jedinečná žena.

  7. pro mě je skoro až posvátná Jana z rooster-hill.blogspot.cz.. zejména její příspěvky se štítkem hošťálky

  8. Doufám, že nedopadnu tak jak popisuješ. Ono to hrozně svádí ta zrcadlovka:p. Nafotit líbivě, přidat trošku světla, trošku chladné barvy a hotovson. Co se dá dělat. Ale tvoje fotka hrnečku se mi strašně líbí:p.

Diskuse uzavřena.