Nic, vůbec nic

Dnes ze sebe nic nedostanu. Píšu. A když nepíšu, myslím na to. Už jsem se ve scénáři dostala na Krétu. Už se ty dvě potkaly. První scéna s nimi. Nevím, jestli bude dobrá. Musím se na to vyspat a nečíst to už po sobě stokrát. Možná to máte stejně – když si nejsem něčím jistá, donutím se nechat si to na ráno a čerstvou mysl. Ať jde o psaní nebo o život.
 

Cherry – když jsme byli na horách, hlídala nám ji u sebe hodná paní Malinová, co nám normálně jen harmonizuje domácnost. Cherry venku šlápla na střep a musela na šití. S narkózou. Přivítala nás v dětské ponožce vel. 9.
Holky jsou šikovný, jak to přes to všechno pěkně spolu zvládly.
 
 

0 Responses

  1. Jojo, to já taky dělám. Akorát že pak nespím. Cherry to moc sluší. Foukám packu!

    Zdraví A. Eva

  2. Milá Lu,dnes tam daleko uspali mojí čubinku,když vidím Cherrynku,myslím na tu mou Táničku že si možná hrajou tam nahoře s Jenny.Moc dobře si pamatuji,jak jsi o Jenny napsala,já měla smůlu,že jsem s ní nemohla strávit to odpoledne na dece a hladit a hladit a povídat jí.Cherry se určitě brzo uzdraví a scénář bude taky super.Dobrou..i tam nahoru těm našim holkám!

    1. Ježíš! To je smutný. Stejně by mě zajímalo, co je "pak". Tak zdravím obě naše holky, ach jo.

  3. Ráno moudřejší večera, také ctím tuto zásadu. Cherry ponožka sluší, je statečná. A krásná.
    To "pak" mě zajímá také. Připojuji se k pozdravu nahoru.

  4. Cherry a hlídací paní jsou obě šikulky! Ráno moudřejší večera je můj skoro každodenní chleba, mám pro to plné pochopení! A strašně bych chtěla být jednou z těch, co se už potkaly. Musí to být nesmírně zajímavé setkání a čistě z psychologického hlediska bych chtěla být nejen "muška jenom zlatá", ale i si takový dialog (aspoň ten "úvodní") vyzkoušet. Musí to být dobrý trénink …