Zase výborná kniha rozhovorů od Aleše Palána. Najít takový lidi a tak dobře se jich ptát, na to asi člověk musí mít talent. Knihu jsem dala tátovi k 82 a ten je taky nadšenej.
Rozbila se nám televize. Tak posloucháme rádio, nejčastěji Beat. Vůbec to není špatný. Já tedy stále ujíždím na podcastech, pořád se jich ještě nemůžu nabažit, ale pravidelně u nich usínám. Na psaní potřebuju ticho. Nemám ho vždycky, protože home office Ivana, občas je tu Stela s online výukou, nebo celej naživo Tobias. Ale když si můžu vybrat, tak ticho, prosím.
Koupila jsem si dvě noční košile.
Skoro po dvou letech přešlapování pokračujeme s kolegyní Ma na seriálu pro ČT. A bůhví, jestli to vůbec klapne. Někdy mi připadá, že ty jejich termíny jsou dál než z Prahy na Mars.
Často se používá přísloví, že Nikdy se nezavřou jedny dveře, aniž by se otevřely druhý. U mě to teda neplatí. Moje dveře se zavírají a otevírají, jak se jim zrovna chce. A někdy se i zabouchnou. A někdy se otevřou troje. Napadlo mě, že možná v tom rčení chybí dovětek, že to otevírání a zavírání na sebe nemusí vůbec navazovat.
Máte to taky tak?
2 komentáře
Milá Lucie, setkaly jsme se před několika lety v Říčanech (vánoční ozdoby). Dvojčatům je už 13 let a já Vás stále pravidelně a s chutí čtu. Doporučená kniha od A. Palána je součástí domácí knihovny a momentálně koluje mezi mými kolegyněmi. Ráda se nechám inspirovat výběrem filmů a knih, občas se zúčastním nějaké charitativní akce, na kterou upozorníte. Bavíte mě i Vaším neotřelým přístupem k různým životním situacím a následným zhodnocením zde na blogu. Nebojíte se jít proti proudu. Příspěvky téměř nekomentuji, ale asi je to občas potřeba, abyste neměla pocit, že mluvíte (píšete) do zdi. Mějte se hezky Gábina
Dobrý večer, Gábino, jasně že pamatuju! Moc děkuju za podporu, ta se vždycky hodí. Mějte se krásně, a ať se vám všem dobře daří.