pondělí
Vyjíždíme. Více méně nazdařbůh, protože jsme neměli čas si ujasnit, kam vlastně chceme jet. Láká nás hlavně si to zkusit. Prvních 50 km si připadám jak v náklaďáku a děsím se všeho, co kde klepe a bouchá. Než si zvyknu. Je to normální a takhle to bude pořád.
Řízek k obědu mě uklidní a průměrná rychlost 100 km/hod je pro můj mozek taky uklidňující. Čtu nahlas rodině recenzi Mirky S. na Přístav, když se ozve rána, a my zjišťujeme, že se odchlípl kus střešního okna nad řidičem. Lze jet jen šedesátkou, jinak nám fičí dovnitř. Voláme pronajímateli a ten nás ujišťuje, že tři kličky u tohoto okna jsou sice ulámané, ale i s jednou se dá bezvadně těch pár set km ujet. Naštěstí najdeme fígl na vyrovnání tlaku zevnitř a zvenku (asi), a když pootevřeme jiná okna, sklo se odchlipuje jen malinko. S tím se dá jet! Recenzi už ale nikdo dočíst nechce. Stejně je blbá.
Do Rakouska k jezeru Mondsee přijíždíme těsně před setměním, první kemp nás nevzal, tady máme štěstí. Musíme zacouvat na trávu mezi romanticky večeřící rodinku a dvě lesbické matky s batoletem ve stanu. Jsem vystresovaná víc než v přímém tv přenosu, ale naštěstí nikoho nepřejedeme. Zapojíme se do elektriky a jdeme do bufetu. Mají tam slivovici. Dám si dvě.
Usínám s pocitem, že se auto během mého spánku rozjede.
V noci jdu poprvé na naše wc a mám problém se posadit.
Mé pozadí asi úplně nesplňuje evropskou normu pro zadky do obytných aut.
Před svým mužem o tom ale pomlčím. Co kdyby mě chtěl přeměřovat!
9 komentářů
hádam ďalšie dni budu lepšie 🙂
Já to měla úplně stejně…jenom- mě to vydrželo celých 14 dní…všechno bouchalo, hrůza z parkování, v kempu jsem se taky necítila- pro mě permanentní stres- za mě- obytným autem asi už nikdy..Tak snad aspoň Vy jste Lucie zažila přerod ve šťastnou free camperku- mě to minulo…
Ať už to vypadalo jakkoli, píšete o tom skvěle 😉 Norma na zadky mě opravdu rozesmála 🙂
Riport z budky a kadibudky na kolečkách 🙂
Je to napínavé zvnútra , aj zvonka !
Tohle jsem si říkala před pár dny v kadibudce na chatě u přátel……nevešly se mi tam nohy tak , abych mohla sedět uvnitř a zároveň mít zavřené dveře…….zapeklitá situace…..;-)
Těším se na další příhody.
Michaela
Obytný vůz – to je můj sen, jsem ráda, že jsem tenhle blog objevila! 🙂
Tak to mě opravdu pobavilo, těším se na další raport.
Zdravím Vás Hana
Tak wc v autě mě pobavilo. Určitě ho dělají nějak malý ,aby nezabíralo moc místa hihi :))))
Těšim se na pokračování.
Petra
🙂 To rvouci dite dvou lesbickych matek me moc po ranu ve stanu naproti vam nepotesilo 🙂 Ani ten dest, ale uz aspon vim, kdo to naproti nam s obytnakem bydlel 🙂