Takhle vypadá kafe, když mi ho připraví Stela. Jinak – viz včerejší foto.
Dopsala jsem. Ale teda v bolestech. Vůbec z toho nemám žádný pocit, natož dobrý. Hrozně bych si potřebovala psychicky odpočinout. Aspoň na týden strčit hlavu do jehličí.
Nejde to.
Zítra opět návrat k seriálu. Dopisujeme posledních pár dílů, které poběží ještě letos. Pokud se bude pokračovat, nemáme žádnou přestávku a rovnou naskočíme do nových dílů. Akorát vůbec netušíme, o čem budou. Nedaří se nám postavit pořádný tým, všechno dotahujeme ve dvou lidech. Dlouhodobě neudržitelné. Píšeme pod velkým tlakem, lidi odpadávají.
A výsledek (aspoň pro mě) tomu neodpovídá.
Chjo.
Panečku to je kompozice, Stela to má v sobě:) Jinak nejsem typ na české seriály, takže nový seriál nesleduju, počkám si raději na váš film o domácím násilí. A to jehličí si dejte aspoň na pár hodin!
Dobře Stela! Ta se teda stará o maminku…very good job! A Ty skoč do jehličí anebo do samoty , když ti zbyde den, nakopne Tě to, jako vždycky. I když vím, že o prázdniny to se samotou asi není jednoduché, vidím to spíš na plnou zahradu. Tak se drž… Marcela
Nechtěla by mi Stela taky udělat kávu? 😀 Je moc šikovná, hezky se stará o maminku, která chuděra nemůže strčit hlavu do jehličí. Nemám ráda takovou práci, kdy to na člověku stojí a padá, hází mu klacky pod nohy a výsledek nakonec není takový, jaký by si představoval. Posílám energii, drž se 😉 bára.kára blog
To je teda hodně náročný!
A kafe je nádherný. I cukřenka.