Dnes přesun na chalupu. Ve světnici 4 stupně Celsia, v kuchyni tradiční nula. Vypila jsem grog, becherovku, koukla na Líbáš jako bůh (pokolikáté už?) a je tu solidních patnáct a osmnáct. To už se dá krásně psát. Psací stůl jsem otočením o 90° předělala na jídelní, protože zítra přijíždějí rodiče, tak bude potřeba i stůl v kuchyni. To se pomějeme! Těším se.
P.S. Mám novou myšku. Bezdrátovou. Jasně oranžovou. Dárek. Je to moje první osobní myška po letech psaní. Nepůjčím!
Tobě se líbí Líbáš jako bůh?? Myš je nádherná! Já mám taky svoji maličkou pruhovanou a je super! Ale bacha, on si chce každej zkusit jak kliká a mě to rozčilujue:-). Užij si návštěvu! já si užívám klid v práci….rekreace! 😀 A.
Na moji myšku si nikdo kliknout nechce. 🙂
Film se mi líbí tou atmosférou, mám to většinou puštěný jako kulisu. Vánoční film je těžký napsat. A pak je taky těžký napsat film o starších, který se do sebe zamilujou. A největší klad pro mě je ta velká všeobjímající rodina. Se všemi klady a zápory – přesně můj vzor.
Tak tenhle film já zrovna nemusim. Ani nevím, čím mi je protivnej, ale něco mi tam vadí. jako kulisu si pouštím Anděla Páně. Asi jsem naivka:-D Ale mít velkou rodinu je super. Letos jsme se tmelili hodně, svatby, výročí, vánoce a jsem fakt ráda, že mám tolik bratranců a sestřenic a že všichni nějak zrajeme do toho věku, kdy si jeden druhého vážíme! Už tam máš delegaci z Liberce? 😀 A.
Nee … píšu. Zrovna se v jedný scéně slovy hlavní hrdinky zamýšlím nad tím, jak definovat nejlepšího chlapa. Nakonec jsem došla k tomu, že "je to ten, který si s vámi dá panáka, když brečíte kvůli jinýmu". A založ si už účet u google, ať nejsi pořád anonymní. 🙂
Budu psát úplně mimo téma, ale nemůžu si odpustit povzdech nad tím, jak NÁDHERNOU máte kuchyň na chalupě! 🙂
Děkuju! Truhlář se z její výroby a mých přání po etapách osypával. Většina hostů si myslí, že ještě není hotová (flekatý povrch, že je jen barva základovka). Je hotová! A mám ji ráda.