Můj praktický život

Dnes jsem dvakrát jela autem.
Jednou jsem neuměla zaparkovat a jednou vyparkovat.
V tom prvním případě jsem musela jet skoro o kilometr dál a dojít pěšky. Je to zdravé.

V druhém případě jsem se dost ztrapnila, protože jsem neuměla vyparkovat Sebevědomě jsem zaparkovala mezi natěsnanou řadu bavoráků (já nemám bavoráka), a bláhově si myslela, že když tam umím zaparkovat, budu umět i vyparkovat. Velký omyl! Pozadu je to totiž úplně jiný než popředu! Kdo by to byl řekl. Poté, co jsem vzbudila dostatečnou pozornost a nevěděla si rady, začala jsem předstírat, že mi někdo volá a strašně naléhavě telefonuju. Ve skutečnosti jsem čekala na to, až přijde majitel vozu přede mnou a já budu moct civilizovaně vyjet. Stáli při mně všichni svatí, protože paní přišla asi za čtvrt hodiny, na rozdíl ode mě vyparkovat uměla, a já se za ní svezla.
Je to pořád stejný.
Život je řada stále se opakujících obrázků.
 
Sundávala jsem starou dálniční známku a málem jsem při tom rozbila čelní sklo.
 
Vyřídila jsem nejasnosti v pojistkách, ale pořád to ještě není celé.
 
V obchodě měli jen vajíčka od slepic v klecích – ty já nekupuju. Udivilo mě, že velký řetězec nenabízí žádnou alternativu. Kupuju minimálně ty, kdy slepičky mají podestýlku. Já nezchudnu a podpořím aspoň minimální komfort slepic. I když nejradši kupuju vajíčka z volnýho výběhu … není v nich stresssssss.
 
A pračka. Předevčírem jsem jí udělala lázeňskou kúru. Opravář mi kdysi řekl, že mám jednou za čas dát do bubnu dvě lžíce kyseliny citronové a pustit pračku bez prádla na 90°C.
Což jsem udělala.
Jenže tentokrát pračka začala po svém ozdravení páchnout.
A prádlo smrdí taky.
Muž se prý na to zítra koukne.
Johoho.
 
Jdu aspoň chvíli psát, aby mi ten den nepřipadal tak zbytečně promarněnej.
 
 

14 komentářů

  1. Dobrý večer,
    máte krásný stůl, mohu-li soudit z toho kusu, co je vidět pod notebookem. Určitě má styl.
    Hezký večer
    Zuzana

  2. Já už Vám to musím napsat. Taky miluju ředkvičky 🙂 a mám úplně stejný problém s autem. Tedy už vlastně nemám, protože jsem se po posledním nesmazatelném zážitku rozhodla, že v téměř padesáti letech se už fakt nepotřebuju stresovat… Vaši anabázi si dokážu živě představit, zažívala jsem úplně stejné pocity. Před a po parkování mi tekl pot po zádech, několikrát jsem žádala o vyjetí z parkovacího místa cizí muže, občas jsem opouštěla na křižovatce místo řidiče, když mi manžel začal vysvětlovat, co všechno dělám špatně. Když jsem někam musela jet (tedy pouze v rámci našeho okresního maloměsta, do větších akcí jsem se nikdy nepouštěla), studovala jsem cestu na mapy.cz, abych jela nejlépe stále po hlavní a odbočovala jen doprava…
    Před lety jsem měla pocit, že bych se měla naučit být samostatná a jezdit, tak jsem si zaplatila kondiční jízdy. Byly strašné – jak pro mě, tak pro instruktora. Ptala jsem se ho, jestli zažil někoho, kdo jezdil hůř, než já. Řekl mi " Kdysi jsem jezdil s cikánem. Ale ten aspoň na křižovatce poznal z výrazů těch ostatních řidičů, kdo má přednost…"
    Ulevilo se mi, když jsem si přiznala, že se to asi nepoddá…

    Mějte se hezky a pište, ráda si Vás čtu.

    Darina

  3. Zpátečka je zlo! Já jednou musela před Penny požádat cizího chlapa, aby mi s autem vycouval. Myslím s mým autem ????.

  4. Já jsem nedávno rovnala auto u nás před domem do řady tak dlouho, až jsem se ocitla asi půl centimetru od sousedova auta – a to moje bylo pořád předkem úplně mimo řadu. Musela jsem na souseda zazvonit a požádat ho, aby si tím svým autem kousek popojel a zachránil tak obě auta před zkázou… Naštěstí se ukázalo, že sousedova manželka den předtím skončila v podobné situaci před supermarketem, tak sice kroutil hlavou, ale bral už to celkem v klidu – a vlastně jsem tím asi i pomohla té manželce… 🙂

  5. Lucie, ředkvičky teda já ráda jen v létě a při prakování se snažím hlavně udržet klid i s kolonou za zadkem (pomáhá mi si říkat, že přece vidí mojí blond kštici, tak snad mě omluví), stejný problém s pračkou vyřešil přípravek z DM, který jí krásně vyčistí, stojí asi 40Kč a smrad je tatam 😉

  6. Na vyčistění pračky už mnoho let používám jen ocet. Nalijte do bubnu 1-2 litry octu a zapněte na 60-90°C. Vyčistí se a nesmrdí. Octem myji vše … WC, okna, vodní kámen v rychlovarné konvici i na kohoutcích. Zázrak za 7Kč.
    S parkováním to mám stejné. Asi jako většina žen:-)
    Krásný den, Monika.

    1. Souhlasim ocet je na uklid nej. Kdyz delali v mf dnes test s cisticimi prostredky tak ocet to vyhral na plne care.

    2. Já to s octem taky zkoušela. Pračka pak smrděla nejméně 2 týdny. Prádlo naštěstí ne.

  7. Já mám tedy s octem špatnou zkušenost,po octovém zásahu strašný odér několik dní,jana

  8. Milá Lucie,

    pračku mám asi zoufalou, za čištění považujeme praní na vyvářku. Ale pojistky?? To miluju. Moje vášeň. Potřebujete s něčím poradit? Vzpomínám si na jeden Váš příspěvek o pojištění na cesty.

    Mějte se krásně a přeji hezké psaní a praní- Jiřina

  9. Já jednou zaparkovala mezi samá malá auta s tím naším velkým, tak těsně, že jsem se bála, že nevyjedu. Naštěstí přišel malinký majitel malinkého favorita, který stál hned vedle mě, a s přehledem odjel a já mohla taky odjet. Jak já mu byla vděčná. I tak jsem se tam vytáčela ještě 5 minut.

  10. Používám ocet jako Monika z U nás na kolečku a jsem spokojená. Dobře, ze jsem si Vás dneska přečetla. Řídit auto jsem přestala před 15 lety.Dnes už jsem v důchodu a uz bych to nezkousela.Nemohla jsem prekonat strach , ze bych nekoho prejela.Ja jsem si dokonce sundavala boty pri rizeni.Martina

  11. A jeste jsem si vozila v autě naše tři vymarandy mamcu a jeji dvě holčičky.Už jsou bohužel v nebicku, moc mi tenkrát pomáhaly překonat strach.Mějte hezky den.Martina