Miláno – až do věží!

I. si zabral přízemí, je tam chladněji. Já mám tedy patro. S vlastní koupelnou a záchodem ve skříni. Mám tu i pracovní koutek, kdybych tu pracovala. Ale nepracuju. Každej den chodíme tak zmožení, že vlezeme do sprchy a pak padneme do postele.

Ráno I. vstává brzy, než vstanu já, tak už má v sobě dvě pressa a dva croissanty, za sebou návštěvu Duoma (bez fronty, protože v osm ráno je tam skoro sám) a střet s revizorem v tramvaji.
Ještě není devět a už mi volá, kdy za ním dorazím. Lžu, že už se obouvám, a přitom teprve lezu z postele. I. koupil vstupenky na střechy Duoma, je z nich krásný výhled. Jedeme rychlovýtahem, a protože je pro turisty pořád ještě brzy, nečekáme v žádné frontě.

Centrum Milána není moc velké, jakmile odjedete pár stanic tramvají, tak jste v jiném světě. Tuctovém. Baráky a spousta zaparkovaných aut.
Včera jsme jeli vlakem k jezeru Como, kam se zřejmě ve sváteční dny přesunuje celé Miláno. Prodírali jsme se davem lidí, ale krásně tam bylo. To zase jo.

3 názory na “Miláno – až do věží!”

  1. Miluji italské památky a italská jezera. Více než moře………….. Děkuji za zajímavé postřehy.

Diskuse uzavřena.