Mezi zahradou a vraždou

Od psaní přeskakuju na zahradu, neb jsem tu měla už 14 dní koupené rostlinky jahod a nutně potřebovaly do země. Zahradník nám opět nebere mobil, což je vlastně dobrá zpráva, protože mám pocit, že je všechno zase při starém. Ve chvíli, kdy se začal ozývat sám, jsem byla dost nervózní. Takže půlka zahrady je ještě od podzimu netknutá. Dnes mi to nedalo, a začala jsem ji plenit sama. Škoda, že na to nemám víc času, protože dopisuju a dopřemýšlím (to je slovo) resty.  

Nevím, jestli jsem vám už o tom náhodou nepsala, ale máme hrozně zvláštní ledničku. Asi rok novou, jenže vydává zvuky jako starý socíkovský ledničky. Jak se vždycky zachvěly a vyluzovaly u toho takovej podivnej zvuk motoru (asi ne motoru, nevím, co má lednička … jojo, opravdu jsem vystudovala vysokou školu, hodně vysokou školu). Ale k lednici: nejdřív jsme ji chtěli reklamovat, protože tohle opravdu není výdobytek kapitalismu. Postupem času (a lenosti) jsme si na ni ale zvykli a máme ji čím dál radši. Vyprávíme o ní kamarádům, návštěvy si ji můžou poslechnout v přímým přenosu. Zajímavý je, že ty zvuky nejsou pořád stejný. Tuhle zněly jako ždímání prádla v pračce, někdy škytne nebo kašle. Dneska jsem přijela z nákupu a měla jsem pocit, že mě lednička vítá místo psa. Horor by z toho byl skvělej. 

Na Velikonoce jedeme do kraje vín do Rakouska (skvělé, když víno nepiju), ale stejně většinu času propíšu. Má to tedy vůbec smysl? Má. Protože se mi hezky občerství oči a mozek, když budu koukat na něco, co neznám. Stokrát vyzkoušeno a podtrženo!

Užijte si volno!

2 názory na “Mezi zahradou a vraždou”

  1. Občerstvení očí a mozku je moc důležité. Zítra ( to už snad budu fit) jedeme na výlet. Obkouknout zrekonstruovaný hrad Helfštýn ( cena za architekturu), výstavu v Domu umění, někde se dobře najíst. Hezky si to v Rakousku užijte.

  2. O prazdninach maminka se sestrou bydlely a hlidaly v nasem domku. Premyslely kdo a kde to mluvi, nez prisly na vinika, nasi lednicku!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.