LÍBÁNÍ NE

Dnes jsem dopsala a poslala svým producentům třetí verzi scénáře. Začala jsem ho psát v únoru. Má 100 stran/ 80 scén. První verze měla o třicet stran víc, takže jsem musela skoro 20 scén škrtat. Teprve pak se příběh vyloupnul a zbavil se zbytečností. Ve třetí verzi jsem opravovala jen drobnosti a návaznosti.

Psaní předcházela poměrně obsáhlá příprava, původně to měl být seriál, ale ani jedna ze tří tuzemských televizí ho nakonec nechtěla. Jenže producenti látce věřili a rozhodli se z ní udělat aspoň film. Zadání bylo: chytrá romantická komedie. Ha! Největší problém jsem měla se psaním svatby, protože svatby nemám ráda. (Zjevně proto jsem kdysi psala Svatby v Benátkách.) Ale dala jsem ji!

Zajímavý je, že jsem se teď šuškandou dozvěděla, že seriál s mým námětem píšou pro jednu z televizí jiní oslovení autoři. A takhle je to furt. Šíleně se krade, řeknu vám. Nejen v politice.

Cítím se jako bych doběhla maraton. Všechno mě bolí. Asi od sezení. A v hlavě mám doslova vymeteno. Intelektuální krize. Teď scénář bude číst režisér. Nevím, jestli ho vezme. Znám ho jen z televize.

 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.