Kudy tudy

Touhle cestičkou (místy spíš myší dírou) na skále musím projít, abych se dostala k chalupě. Auto se sem nedostane vůbec nikudy. Všechno pěkně odtaháte v rukách.  
Včera jsem šla spát až dneska, využila jsem toho, že můžu psát do nevidím, protože ráno nevstávám, když jsem na chalupě sama. Ale vstávala jsem. Vzbudil mě telefon pána, který na aukru vyhrál můj telefon s androidní pamětí a chtěl vědět číslo mého účtu, aby mi poslal peníze. No říkejte rozespalí číslo svého účtu … já bych nedala dohromady ani číslo boty (38, kdybyste to potřebovali vědět). A kdyby vás zajímalo, jaký tedy mám po svých mobilních peripetiích telefon, tak pořád ten starý, převázaný gumičkou. Ale už se fakt stydím a na jednáních ho vůbec nevytahuju. Všichni tam ujíždějí na svých iphonech a mysleli by si, že nejdu s dobou. V mobilech ne, ale ve scénářích jo. Přísahám!
Vlastně ještě jeden mobil (použitý týden) mi leží doma v šuplíku. Jsem nemožná. Až dopíšu patnáctku Ententýků, začnu se koupí správného mobilu věnovat opravdu zodpovědně. A ne, že si ho zase koupím cestou od rohlíků k šunce. Mám schované vaše tipy, za které ještě jednou moc děkuju.
Dnes jsem konečně dopsala třináctý díl, jmenuje se My dva a sex. Nevěřili byste tomu, ale správně zvolený název epizody, může nalákat více diváků. Tenhle název mi trochu asocioval Milana Chladila s Yvettou Simonovou, kteří kdysi zpívali My dva a čas. K názvu dílů používám slovní spojení, které se skutečně objeví v dialogu toho dílu. Chci dnes ještě začít psát čtrnáctku, aspoň nakousnout.

0 Responses

  1. Tak ať se se psaním daří, obdivuju, jak jste zacílená – žádné odkládání, žádné psaní na poslední chvíli, žádné dopisování pět minut před odevzdáním….jsem totiž mistr v odkládání čehokoliv na pozdějc, proto se klaním ♥

    1. Jé, to já taky odkládám, ale psaní ne. To je jediný, čemu je všechno další podřízený. Zvlášť pokud vím, že svým pozdním odevzdáním zdržuju další lidi. To mě pak žene dopředu!