Křídla

Včera jsme konečně viděli Křídla Vánoc. Chtěli jsme si podržet zvláštní emoci z odjezdu Kryštofa a povedlo se. Jeli jsme rovnou z letiště do kina. Kryštofovu plachost nám navíc ve filmu připomněl Jakub Prachař v kostýmu zajíce. Užili jsme si to a režisérku obdivuju za její schopnost  vyprávět příběh úplně jinak, než jsme zvyklí.
Dávejte pozor na to, co si přejete.
Mohlo by se vám to splnit.
 
Tenhle film se do mě hodně zadřel.
Idylku nečekejte.
 

10 názorů na “Křídla”

  1. Všednodennosti

    Mám to stejně, dávám si pozor, na ta svá přání….Křídla mám tay pod kůží…Líbilo se mi to moc.

  2. Na ten film bych teda vůbec nešla, ale nalákala jsi mě, jen nevím, jestli zlákám i muže. Může to být film i pro muže? S přáními je to jednoduché, stačí prosit o zdraví a klid v duši, to ostatní přijde nebo nepřijde samo…si myslím:-)

    1. Lucie Konečná

      Na ten klid bacha – i v tom je zakopanej pes. Můj muž byl nadšenej a dojatej velmi, pořád si o tom filmu vyprávíme. Držel se, aby nebrečel.

    2. To je fajn, nerada chodím sama a ráda jako randím, pořád:-) Pro mě je klid hodně nejvíc, jsem narozená jako neklidná. Krásný den.

  3. My byli i s dětma celá rodina a líbilo se nám to všem. Moc. Taky mi slza ukápla. Doporučuji vidět hlavně teď, kdy se většina lidí pachtí kolem Vánoc…..

  4. Film se nám líbil byla jsem s mužem a oběma se nám kutálely slzy po tvářích. A jak píše Lucka pozor na klid…

  5. Ano, na prani je treba si davat pozor. Mne se uz takhle nekolik prani splnilo a nestacila jsem se divit. Aneb jak rikaji Skoumal&Vodnansky: uz raduje se z toho kazdy z nas a po zadech mu beha deda mraz 🙂

Diskuse uzavřena.