Knižní čtvrtek

Určitě mě čte aspoň někdo, kdo ještě pamatuje socialistické knižní čtvrtky. V ten den totiž vycházely knižní novinky – a když měl vyjít třeba Páral nebo Hrabal, tak se stála kilometrová fronta.

Já musela do školy, takže jsem ji stála málokdy a odpoledne už bylo vyprodáno.
Jenže existovaly tzv. podpulty … a tam se toho vešlo!
Myslím, že podpult zmizel spolu se starým režimem.
Nebo se pletu?

Teď můžeme mít úplně všechno. Perou to do nás horem dolem. Jsme přežraní.

Nemáme čas a chuť si číst. Vidím to občas i na sobě a děsí mě to. Naštěstí pak přijde absťák a čtu a čtu a čtu. Deníky V.Woolfové už jsem si koupila už potřetí. Dvakrát jsem je někomu půjčila – a nevrátily se mi. Přiznejte se! Vítěze Magnesia Litery jsem si koupit prostě musela. Chci vědět, jaká literatura dnes vítězí. A pak zvláštní kniha s přebalem, který se mi nelíbí, ale naladilo mě, že je to příběh umělkyně, jež se proslavila tím, že vyfotila nepořádek na své kuchyňské lince. 
Co mi to jenom připomíná … 🙂

11 názorů na “Knižní čtvrtek”

  1. Lucie, pokud chcete znát i další vítěze – vřele doporučuji Pálenku od Hořavy (Magnesia – objev roku). Zátiší jsem též zakoupila, leč ještě nečetla…Čtení zdar!

  2. Každý čtvrtek novou knihu – ano, pamatuji a čtyřicet mi ještě nebylo :-). Ve frontě jsem občas stávala, v zimě za tmy, máma mě pak vystřídala abych mohla jít do školy. Nezaměnitelná vůně, stejný balící papír pro všechny. Vracet bych to rozhodně nechtěla, ale ten skvělý pocit z "úlovku" byl k nezaplacení.
    S nechutí ke čtení to nevidím tak bledě. Mám naopak pocit, že knihkupectví jsou dnes plnější i jindy než před Vánocemi.
    Až budu rentiérka, pořídím si kavárnu spojenou s antikvariátem a knihkupectvím, s vysokým měkkým kobercem, na kterém se budou válet děti (a nejen ony) s knihou 🙂
    Irena

    1. Ireno, Vy jste úplně popsala můj sen…
      I když s kobercem jste mě trumfla:-))
      Mít antikvariát, vytáhnout si z regálu knížku, sednout si s ní ke stolku a při kávě se rozhodovat, koupit-nekoupit…
      (mám ráda náš antikvariát v Příbrami, pán mě zná a kdysi, jak mě zahlédl, vypl hrající hudbu a jen kvůli mě zapl Edith Piaf…
      Magda

  3. Nezmizely_o)
    Já mám teď pod pultem schovaného Robina Krále a jeho Ferdinanda pro prvňáčky.
    A čtvrteční fronty také pamatuji.
    Krásný pročtený víkend.
    Monika

  4. Já jsem za totáče pracovala v knihkupectví. Když jsem ve čtvrtky ráno šla do práce a viděla tu dlouhatánskou frontu a věděla, že máme třeba jen 20 kusů… bylo mi těch lidí líto. Když se někdo chodil vytrvale ptát, tak jsem mu knížky schovala, i když jsem ho neznala. Nejhorší to ale bylo před Vánocema, koncem listopadu se totiž knižní čtvrtky zrušily (nevím proč) a hned jak zboží přišlo, dávalo se na pult. A to, co za něco stálo okamžitě zmizelo. Blbé bylo, když se někdo chodil ptát každý den odpoledne – jeden den se dozvěděl, že zboží ještě nepřišlo a druhý den že už je vyprodané. Tak jsme odkládaly i lidem, které jsme neznaly (ovšem tajně, páč soudružka vedoucí to neviděla ráda! :-)) Všichni chtěli kuchařky a detektivky, ale skoro nic nevycházelo…. největší zoufalci těsně před Vánocemi kupovali i ruské krimi (do dneška si pamatuju ten "dramatický" název – Petrovka 38 :-).
    Jinak jsem se u vás Lucie inspirovala knihou Anny Bolavé Do tmy. Je to neskutečná kniha!! Nemohla jsem se od ní odtrhnout. první půlku knížky jsem si pořád říkala, běž s tou rukou k doktorovi… ale čím víc se blížil konec, tím bylo jasnější, že nikam nepůjde. Nevěřila bych jak strhující a napínavá může být knížka o sběru léčivých bylin.
    Mějte se pěkně!
    Hanka

  5. Lucie,
    já také pamatuji knižní čtvrtky 😉
    Zrovna dneska přivezl pošťák knížku k svátku pro maminku Věru – Dívka v pavoučí síti od Davida Lagercrantze.
    A já byla se Šímou / skoro 2 roky / včera poprvé v místní knihovně 🙂
    Sice jen v dětském oddělení, ale byla jsem úplně u vytržení!
    Tolik pěkných knížek tam měli !
    Nových, ale i ty co pamatuji já ze svého dětství – S.Rudolf- Dívčí romány, vernerovky,…
    Zatím co si syn hrál v dětském koutku já se kochala regály plných knih a listovala a začetla se do náhodně vybraných 🙂
    Byli jsme tam úplně sami a ani jednomu se domů po hodině nechtělo!
    Odcházeli jsme s další kartičkou do knihovny, knížkami pro 12 letou dceru a knížkou O hasičích.
    Takže to s tou nejmladší generací a čtením nebude až tak špatné 🙂
    Budeme se tam moc rádi často vracet 🙂
    Krásný víkend s knihou !

  6. To je pravda, dnes je těch knih tolik, že je toho výběru na člověka moc a někdy ho z toho přejde chuť a neví co dřív.. Každopádně Deníky V. Woolfové bych si taky chtěla přečíst :).

  7. Ešte by som tu rada spomenula Veroniku Šikulovú…šikovná to baba !
    Dobre sa číta 🙂

  8. Zátiší s kousky chleba je moc hezká knížka. Těšte se.Jinak si myslím, že je překnížkováno a narazit na kvalitní knihu je zázrak. To píšu z pozice pamětnice knižních čtvrtků. Mám načteno a to se už hůř vybírá. Eva

Diskuse uzavřena.