Kino, husa a zahrada

V sobotu jsme s I. a mojí mami jeli do Prahy. Na kafe do Obecního domu, pak kino, nakonec večeře se Stelou a jejím love v Cafe Louvre.  Aby mamka měla zážitky.

Dnes hrabání listí na zahradě a odpoledne s druhou babičkou, I.  a Kryštofovou rodinou na husy k Sapíkovi.  Žrací víkend, těším se zítra na svůj obligátní rohlík s máslem.

Kino – velké zklamání, prej že česká Láska nebeská, panebože! To je tak strašnej kýč, že mu není rovno. Miluju vánoční filmy, komedie a pohádky, ale Přání Ježíškovi teda bylo úplně o ničem. Luxusní byty, luxusní postavy, neuvěřitelnej děj (nebo žádnej). No věřte Krajčovi, vdovci se synem, že ho nikdo nechce. Atakdále. Taky nevím, proč se to jmenuje Přání Ježíškovi, když je tam Santa Claus a furt se mluví jen o Santovi. Přestože je to samá koleda, světýlka a veselý Vánoce, vánoční pocit jsme z toho měli nulovej. Byli jsme otrávení, ale část kina se smála, takže na někoho to asi zabíralo. Skvělí byli ve vedlejších rolích paní Holubová s Jaroslavem Duškem a pan Goldflam. To byly jediný fóry a smích. Vstupenka za 210, za nás vyhozený peníze.

Oproti tomu film Přípitek z Aerovod, legálně stažený za 65 Kč, byla mnohem lepší zábava. Taková komorní. Francouzský film, ve kterém jde o to, že se hlavní hrdina bojí přípitku, který musí pronést na svatbě své sestry.  Je to hodně subtilní film, lehce intelektuální, ale humorný.

2 názory na “Kino, husa a zahrada”

  1. Ukázka Přání Ježíškovi úplně stačila. To už vážně nikdo neumí natočit Pelíšky ? Přípitek vypadá dobře. Díky za tip.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.