Když píšu

 
V tv běží Občan Havel, je mi s ním tak dobře! Střídavě koukám na tv a na svůj flek na triku a matně si vzpomínám, že jsem si ráno říkala, že bych si to triko mohla převlíknout, když je neděle. Teď už je to jedno, je pondělí.
Čekám na opravy odborného poradce, slíbil, že je dodá dnes (myšlena neděle). Ve 23.55 mi psal, jestli jsem ještě u pc. Jsem. Takže mailujeme a ladíme opravy.

… už poslal všechno, hurá!
Mám pocit, že od pátku sedím nepřetržitě nad scénáři. Jsem tak přetažená, že už se mi ani nechce jít spát. Asi dokoukám Havlíčka Havla.
A zítra nanovo.
Jsem asi blázen. Pořád mě to baví. Akorát ta únava ne.

5 názorů na “Když píšu”

  1. Lucie,jestli Vas to utesi, ja jsem dopsala pred pul hodinou a ted nemuzu usnout… v 9 mam byt u klienta. To chci videt, co za moudra vypotim:-)

  2. Rozumím, když tě práce baví, tak kvůli ní vstaneš ráno v pět nebo u ní sedíš v jednu v noci, v sobotu v neděli…čas běží ani ho nevnímáš a jsi šťastná. Ale ta únava je zrádná, protože ji člověk pocítí s nějakým zvláštním zpožděním a občas tělo vybouchne…

Diskuse uzavřena.