Oblouková lampa. Karel IV. Kontaktní čočky. Robot. Lodní šroub. Masaryk. Remoska. Hromosvod. Krevní skupiny. Záchytka. Zátopek. Nanovlákna. Tři oříšky pro Popelku. Havel.
A teď Karel.
Fenomén. Padla poslední jistota. Po něm už nikdo.
Vážně jsem věřila, že je nesmrtelnej.
Nejoblíbenější:
Mám divnej pocit, že něco je špatně.
Já taky…zdravim,nikola
Napsala jste to super!!!! zdravím do Říčan Alena P
Milá Lucie, zasáhlo to více lidí, ach jo. Jiřina z N.
Lucie děkuji. Mohla bych to podepsat. Je mi ouzko. Kristýna
Jako by se starý svět hroutil do nicoty… Ivča
Napsala jste to krásně, pravdivě a trefně. Přesně tak to cítím. Něco je špatně a něco bude jinak. Jana
Také moje nej. Každá cesta končí, ale svět jde dál.
Jenom my přicházíme o své jistoty a naše smutky nás provází až do konce našich cest.
Milá Lucie, čekala jsem na váš komentář, moc hezky jste to shrnula, celý ten přesah do dnešní doby…. zdraví A.l
Fakt jsem byla přesvědčená, že Karel nás všechny přežije… R.I.P.
Je mi smutno…smutno je mi
kamila
Přesně.
Ještě Svěrák. Aspoň někdo, aspoň pro mě, ještě zůstává. Ale pak…?
Ano, něco je špatně, protože odchází lidi s tak pevným charakterem a další už prostě nejsou a asi ani nebudou…těžko se žije bez těch opěrných bodů, které nám dodávají pocit, že je vše v pořádku…divný pocit, že zemřel…
Pravda, slovo od slova.
Taky mám takovej divnej pocit.
Taky moje nejoblíbenější. Pokaždé mi skoro vletí slzy do očí. Fantastický text. Dáša
Přesně, pevné body mizí. Zdraví Jana
Smutno, smutno, také jsem si myslela, že tu bude stále…….. už to jeho příjmení to slibovalo. Nikdy jsem ho na vlastní oči neviděla, ale tak nějak patřil do naší rodiny.
Do každé rodiny, právě…