Dnes jsme stoply s Magdalénou práci na seriálu. Důvod je velmi jednoduchý: ani po několika měsících nemáme podepsanou smlouvu. A to jsme dnes celé odpoledne ještě s ostatními kolegy vymýšleli příběh a jen tak stranou nám bylo řečeno, že smlouvy už jsou na dobré cestě.
Pak přijedu domů a v mailu jobovka, že chtějí ještě další odbočku do smlouvy atakdále. A přitom nejde o peníze, vzaly jsme první nabídku. V čem je zakopaný pes – už po tak dlouhé době opravdu netuším. Nemají zájem? Nemají prachy? Proč hrajeme tohle (pro všechny strany) ostudné divadlo?!
Jo, i o tomhle je volná noha. Připadat si jako idiot.
P.S. Ta socha … to nejsem já. Mám trochu kulatější nos.
To je mi líto Lucie,ta socha…ani já to nejsem…mám delší prsa a vlasy….vlasy delší…Snad jsem Tě aspon rozesmála.A neboj …bude líp,někdo přijde na to,že jsi ta nej…scénáristka!!!!
Kdyby mi tohle někdo vyprávěl v rámci terapie, zeptám se – Proč to takhle potřebuješ mít? Jaký z toho máš zisk? … A něco by se ukázalo.
No držím palce, na housky vydělat potřebujete.
Výraz "že je něco na dobré cestě" miluju. Spíš mě udivuje, že neexistuje taková docela jednoduchá dohoda: dejte nám smlouvu a my to pro Vás napíšeme?? Proč tak nějak není ve zvyku korektní přístup?Tak mě napadá, nestávkovali kdysi dávno v Americe scénaristi??? :-))
Ach jo, přesně tento typ příspěvků je velmi jasnou odpovědí na mé neustálé přemítání, zda to ve školství nezabalit a zkusit něco na volnonoho…nahoho, zatím bychom to doma ještě neustáli. Držím palec, ať se rozhoupou!
Přesně, proti tomuhle – zlaté školství.