K moři ne

Kdybyste mě někdo chtěl pozvat k moři, tak rovnou říkám, že děkuji, ale nejedu. V tomhle vedru snesu maximálně dobře klimatizovanou kavárnu, kupodivu i ve vlaku Říčany – Praha bývá příjemně. Snažím se psát, co to jde, ale moc to nejde. Hlava by potřebovala bydlet v lednici. Schůzky si nedávám. Až se ochladí. Hodně jsme teď byli v Hole, byt je neustále v obležení, vzali jsme tam babičku, pár dní tam strávila i ségra. Ale je tam vedro k nevydržení, takže je žádoucí stát co chvíli pod studenou sprchou. Ale kavárny, bistra a jídelny tam milujeme.

Příští týden má I. dovolenou, ale protože si letos nemůžeme vyskakovat do ciziny, jedeme na sever. Čech, abych byla přesná. Pět nocí tam budeme trávit v seníku. A to doslova. Fotky udělám, ale není tam wi-fi, tak asi žádné průběžné zprávy nebudou. Ale offlajn je taky fajn.