Jestli mě zrovna teď čtete

Zkouška spojení.  Jestli čtete tenhle článek, jste na mém novém webu, který jsem si vytvořila, abych mohla líp online komunikovat. Pro vás by to mělo mít výhodu v tom, že můžete příspěvky komentovat, stačí zadat jen jméno a mail, případně zatrhnout, že se chcete přihlásit trvale, abyste se příště už hlásit nemuseli. V komentáři se objeví jen vaše jméno nebo přezdívka, jak je vám milé. 

Poslední dny jsou hrozně hektické, Stela dělala maturitu, ale jeden předmět nedala, takže ji čeká na podzim. Jde v šlépějích svého bratra, který před 12 lety nedal češtinu. Až napodruhý. Člověk nemůže od svých dětí chtít zázraky, když sám hledá každý druhý slovo ve wikipedii.  Do toho se Stela stěhuje z pronájmu do jinýho pronájmu s mezipřistáním na 14 dní u nás. Snad to všichni ve zdraví a lásce přežijeme.

Minulý týden jsem byla úplně sama doma a bylo to krásný. Sice jsem od rána do večera psala, ale ten mentální prostor je nabíjející. Nemuset mluvit, když nechci, jen si tak vlát. Připravuju nebo recykluju různý projekty, protože jak už to bývá, všichni producenti světa se naráz rozhodli, že by si ode mě něco rádi přečetli. Tak já to s vypětím sil připravím a když z těch několika vyjde jeden, bude to velká paráda.

Houpačky – pokud byste si kromě blogu chtěli přečíst i moji novou knihu.

Mějte se krásně, pijte kávu v kavárně a sluňte se do zásoby!

 

13 komentářů

    1. Dobrý večer, paní Lucie, ano spojení opravdu funguje. Předtím nešlo na nic reagovat.
      Přeji Vám , aby byl o Vaše psaní velký zájem. Ráda čtu Vaše příspěvky. Vy a paní Soňa Malinová si na nic nehrajete, píšete skutečně tak, jak události u Vás v rodině probíhají a to se mi líbí.
      Přeji hodně štěstí. Mějte se hezky a přeji Vám jen vše krásné. S pozdravem Miluše

  1. Dobrý den Lucie, moc se těším na další pokračování a děkuji za Vaše „kulturní upozorňování“. Dejte vědět, až začnou v MB vycházet Vaše rozhovory – nedávno jsem si časopis koupila a byla zklamaná, že jsem tuto rubriku nenašla. Hezké léto, A.l

  2. Už jsem tady taky. Sláva. Obdivuju tu pracovitost, psát od rána do večera a naopak. Mě to potom hází jinam, učit se jazyk nebo na něco hrát nebo ěnco dalšího, je toho spousta, co chci dělat, a u jednoho se udržet znamená v tom ostatním trochu vyjít ze cviku 🙁

    1. Hurá! Už jsem se bála, že tu nejste. Kdybych uměla na něco hrát nebo mě bavilo učit se jazyk – okamžitě taky uteču. Jenže já nemám a neumím nic – krom toho vobyčejnýho psaní.
      VZKAZ PRO VŠECHNY: Milé dámy, děkuju, že mě čtete!!!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *