Jak jsem se měla v Krkonoších?

Děkuju za optání, báječně! Počet nachozených kilometrů (zejména do kopce a z kopce) velice narušil můj celoroční průměr. Taky počet vypitých panáků, u kytary zabékaných písní a rozhovorů s milými lidmi značně převýšil můj standard. Zkrátka vybočení ze všedních dnů, jak má být.
Teď už doma v realitě.
Zatím to není vůbec špatný.
 

 
 

6 názorů na “Jak jsem se měla v Krkonoších?”

  1. Hm to je moc hezký, taky bych ted potřebovala být v Krkonoších. Jezdíme do Benecka, ale tady to nepoznávám, kde to jste ? Líbí se mi ta samota a hlavně večeře 🙂 – Jarka

    1. Lucie Konečná

      Richtrovy boudy v Peci pod Sněžkou a oběd je přímo v Peci, jméno hospůdky už nevím, ale je nad galerií Veselý výlet na hlavní třídě, má nad sebou prosklený bar a malou výlohu, ve které je stůl a taky se tam sedí. Vaří noblesně.

  2. Všednodennosti

    Fotky nádherné, nadchla mne ta barva oblohy! je vidět ,že ani počet nachozených ilometrů z kopce a do kopce Vám nezkazil dobrou náladu a chut k jídlu ! Jsem moc ráda, že se tím plní část mého přání k narozeninám. Krásný nadcházející týden přeji !

Diskuse uzavřena.