Home reportáž

Dopoledne sice taky nebylo dobré světlo, ale nafotila jsem, co jsem slíbila. Večer jsme konečně společnými silami uklidili a mně se vůbec nechtělo jít spát. V noci jsem chodila po domě a všechno si to tady prohlížela. Mám pocit, jako kdybysme vyměnili půlku baráku a my jsme zatím koupili dva ks nábytku Snel. Ale když se otevřou ty plechové dveře k pokojům, tam je to horší (radši jsem je teda neotevřela). Ale zapracuju na tom.
 
Jak jsme si opět potvrdili, není to vždycky o penězích, ale o nápadech, fantazii, času … a hlavně chuti. O víkendu jsme se o tom bavili a vykládala jsem své skoro snaše, jak jsme si ještě deset po svatbě nemohli dovolit žádný nový nábytek. Většinou jsme se nastěhovali do zdevastovaných prostorů, takže peníze padly na stavební úpravy a to je z velké většiny dělal Ivan sám. Nebo aspoň přidavačoval. I tenhle dům je jeho práce. Vždycky přijel z práce, pověsil kvádro na hřebík a oblékl se do montérek. Český sen. Nábytek jsme vždycky někde vyštrachali nebo koupili z druhý ruky, ale kdybyste viděli fotky našich bytů a jednoho domu z dřívějška, jsme to pořád my. Jen teď už máme vlastní matrace a místo turka pijeme kafe z kapslí.
Posun, za těch pětadvacet let.
 
Jak jsem napsala v jedné své reakci na komentář, muži obvykle tento druh nábytku nesnášejí. Když už do něčeho investují své prachy, chtějí, aby to bylo náležitě nablýskaně vidět – auto, elektronika, co já vím (vlastně nevím) … Můj muž je trochu výjimka. Jinak by se mnou nevydržel. 
 
 
Pořád chválím naše architekty, kteří věděli, že sice navrhují hodně nízkorozpočtový dům, ale neodfláknuli to. Z auta je to s nákupními taškami do spíže pět kroků, ani jeden práh, chodíme většinou v botech. Ale naši sousedi se zouvají už před rohožkou, venku, pod širým nebem. Minule jsem to chtěla vyfotit – měli velkou návštěvu a před domem asi dvacet párů bot, do kterých pršelo. Jó, není nad nožní hygienu.
 
A dnešní čtení. Velmi aktuální.

35 názorů na “Home reportáž”

  1. Lucie, jsou to krásné kousky…a u vás vypadají moc dobře – moc se mi líbí ty plechové dveře!!!Do Loděnice, kterou máme kousek, také občas zavítám, mají tam opravdu nádherné věci. Jelikož máme s mužem také tento styl rádi, tak si starý nábytek v podobném stylu "renovujeme" samy a o to pak větší radost:-). Přeji krásné dny Jana

  2. Lucie, bych řekla, že ten "skleník" potřebuje ještě jednu skřínku Snel pod sebe. Aby se dal do výšky a vyniknul 🙂 m.

    1. Lucie Konečná

      Možná ji pořídíme, zatím žádná nebyla ta pravá. Teď si užíváme, že je vitrína taková subtilní a získalo to tu hodně na prostoru a "vzduchu". Ale pro moji sbírku pak bude lepší, když bude vejš. 🙂

    2. Možná by stačily vyšší nožky. Co Cherry, jaký má ocásek? Nějak sem jej neregistrovala…manželova maminka má úžasnou setřici (mimo jiné), fantastické radostné tele, po jednom máchnutí ocasem by bylo po vitrínce :o/ Mimochodem vynikající olezlost! :o)

  3. QualityDesign

    Snel snad nemůže zklamat, jsou to krásné kusy. To, jak bydlíme, o nás prozrazuje strašně moc. Mám nakoukáno, ale rozvádět to nechci. Lucie vy jste "užívači života", pro takové lidi je radost pracovat (možná i proto nenadáváte na architekta, jako mnozí jiní)… My jsme si na některé vyškemrané vyštrachance tak zvykli, že s námi bydlí dodnes 🙂

    1. Lucie Konečná

      Myslím si, že jsme dobří klienti. Ale taky hned odhadneme, s kým si nesedneme a jdeme pryč. Schaufler a Roskovec ovšem byli na první pokus, viděli jsme jejich práce. To rozhodlo. A jsou to strašně pěkný chlapi. Neboj! Vyštrachance máme taky pořád rádi a pokud se nerozpadli, většina z nich je s námi dodnes.

    2. Nevím proč, ale měla jsem za to, že Váš dům navrhoval Váš manžel… Každopádně klobou dolů a velmi oceňuji maximální nazazení bez rozdílu na cenu zakázky, vzácný to jev!
      A souhlasím, klienty Vaší krevní skupiny by bral každý všema 10.

  4. Teda Luci! To jsou úžasný kousky a hlavně tam máš nějak uklizeno,ne? 🙂 Je to teď hodně vzdušné a to já miluju! Tak ať se vám tam nádherně žije! A.

    1. Lucie Konečná

      To já mám ráno skoro vždycky – uklizeno. Ale ostatní členové rodiny mi to dost zásadně kazí. 🙂

  5. Liška Ryška

    Pro mě je to příjemný pohled, hezký!

    A směju se sousedům, co jim napršelo do bot.

  6. Je u Vás fakt moc hezky. Úplně mě mrzí, že nemůžu jen tak přijít na kafe 🙂

  7. Luci, wow,….. ten stoleček je geniální a hned vedle ta úžasná stolička s lehkou "patinkou" …. nádhera,…… mě ale nejvíce dostaly ty tvoje dveře, na plechy já jsem "ujetá" a to jako, že dost …. Marki

  8. moc pěkné, vzdušné – teda mně se ta plechová skříňka předtím taky moc líbila – ale Vy to brzo "zabydlíte" a.l

    1. Lucie Konečná

      Pavlo, trpím, protože když kliknu na tvé jméno, tak mě to zase hodí na ten uzavřený kruh v googlu. Musíš to mít v nastavení špatně nastavené – asi na účet google a ne na název blogu. Pak se k tobě nikdo nedostane a to je škoda. Zkus si taky kliknout na své jméno, když mi tady píšeš komentář, jestli tě to taky hodí špatně.

    2. No mě to hodí do těch kruhů:(
      Jinak musím tam asi napsat, protože vůbec netuším, jak si nastavím to, aby při kliknutí na jméno to naskočilo na blog.
      http://bylonebylopodlesem.blogspot.cz
      Neměla jsem iluze, že by mi na blog chodily návštěvy a ty moje žblebty někdo četl, ale nechci být nezdvořilá a když lezu já k Vám, tak bych Vás teda ráda taky pozvala dál, funguje Ti Lucie ten odkaz výše???
      Dobrou P.

    3. taky mne to hází u Pavly do kruhu… ale její blog http://bylonebylopodlesem.blogspot.cz/ mám uložený odjinud…. :-))
      Jinak Lucko úžasný…. škoda, že můj manžel spadá do druhé kategorie mužů a navíc je minimalista… tudíž nové… rovné a hladké linie… a žádné pracholapky… tvůj styl se mi líbí…. jen do té kuchyně bych ti propašovala všemožné pomocníky, protože to je moje úchylka :-))

    4. A víte co je nejhorší ženy? Že google nemá podporu v ČJ a já to asi in English bez rukou a nohou nevysvětlim:)
      Ale já ten hlavolam rozluštim, já na to přijdu a i kdybych tady měla sedět do rána , tak to dám!!!!
      Jenom by mě zajímalo, kde jsem udělala chybu při – zřizování blogu jsem o žádných kruzích neměla páru, asi se mi o nich bude i zdát….

    5. Tak, jestli se to už teď nepodaří tak už vážně nevím, prosím prosím zkuste na mě – na jméno někdo kliknout a jestli Vám to někomu vyjede veřejný profil.
      Díky P.
      PS. Lucie promiňte, že vám tady zahlcuju komenty takovejma malichernostma:)

    6. Lucie Konečná

      Výborně, je to tam! Stejně je to zvláštní nastavení, ale už se z toho člověk prokliká. Gratuluju!

    7. Lucie Konečná

      Moniko B., dík, přístroje jsou u tebe potřeba, protože jsi úžasná kuchařka! U mě by na ně padal prach.

    8. Ó děkuji:) Musela jsem si zrušit účet goole+ a je to. Kdybych na to nepřišla, byla bych na sebe strašně naštvaná:)Vždycky jsem se svým rodičům smála, jak jsou technicky out a teď se do tý úrovně pomalu ale jistě dostávám taky:)
      Přeju hezké ráno všem!

  9. Famóózní podlaha, slintám nad fotografiemi už dlouho. Skvělý nápad ! "Nový" nábytek k vám vkusně zapadl, je to báječné.

    Hodně zdaru, mnoho sil. Pěkný večer

  10. Božínku, to je to krásně otřískané! Právě dělám pro kamarádku ze starého stolku ještě starší a s mozaikou, ale takovéto dokonalosti nemohu vlastníma rukama nikdy dosáhnout. Snel je nedostižný. Částečně asi proto, že člověk nevidí ten proces.
    A kdyby někdy nebylo co dát na blog, ocením fotky minulých bydlišť.
    Zdraví Eva

  11. Lucie Konečná

    Děkuji za sdílenou radost! Plechové dveře mám taky ráda a plechové skříňky z Ikea si schovám, neb už se nevyrábějí a jsou skvělé. Fotky z minulých bydlišť asi moc nemám, ale pokusím se nějaké vyhrabat.

    1. Aranel na cestě....

      I já se raduji a též bych nechala prosklenou levitovat :o)) No, nedá se nic dělat, musíme se také vylodit v Loděnici

  12. Díky Bohu mám též vyjímečného muže, který nelpí na lesku a novotě, dokonce mne podporuje v mých šílených nápadech a ochotně vybíhá do lesů hledat březové soušky, objíždí regály, aby našel ty pravá kolečka co nejpodobnější těm od popelnice a vozí mě přes celou Prahu pro starý otlučený dveře. Neustále mne v tom překvapuje, je to takový můj motůrek, který mne ve chvílích, kdy ztrácím víru v sama sebe postrčí.
    O plechových dveřích se už raději ani nezmiňuji, pěju na ně ódy kdykoliv se jen kouskem objeví na Vaší fotografii a Vám by taky mohla dojít trpělivost, mohla byste jedny vytrhnout z pantů a PPL poslat, aby mě s nima kurýr praštil a dala sem už konečně pokoj a to by byla velká škoda pro Váš interiér. Takže si spíš začínám pohrávat s myšlenkou na přetírání těch našich na barvu plechu…no můj muži, ještě že máš mne, ženu, která neúnavně chystá další a další příležitosti, aby Tvá velkorysost a tolerance mohla vyniknout :o)

    1. Lucie Konečná

      Sláva takovým mužům! Nevím už přesně, ale myslím, že na ty naše plechový dveře patří k nejlevnějším pořizovacím kouskům. Já jsem je akorát musela trochu rozdrbat houbičkou na mytí nádobí, protože na nich byl vidět každý otisk palce. Ale pokud někdy bude nový dům, pak zase jedině s plecháčema!

  13. Renata Caryfukova

    To se hodně moc povedlo! Moc se mi líbí ty vaše stěny ze ztracenýho bednění a plechové dveře – a k těm tyhle kousky parádně pasují! Já jsem zase ujetá na takovou tu syrovost, průmyslovost, ale nemám ráda takovéto jakoby odřené patinování alá provance. Ovšem snell ten umí dělat opravdu xdesetiletou loděnicovou patinu. Musela jsem se usmát nad tím, že muži mají rádi všechno nové, lesklé atd., ano u nás je to tak a občas je to dost o přesvědčování.

    1. Lucie Konečná

      Já mám ráda takovej mišung, aby tam bylo možný strčit všechno. Ale syrovost se mi líbí taky, vy to máte doma báječný. Tam bych taky mohla hned bydlet!

    2. Renata Caryfukova

      Děkuji a já to mám s vaším bydlením stejně! A mišung já též ráda, ať žije!

Diskuse uzavřena.