Dnes jsem celý den jenom psala nebo něco chystala v kuchyni. Pro mě úplně šílená kombinace. Vždycky si u toho říkám, jak někoho může příprava jídla a vaření bavit. Já k tomu přistupuju tím nejhorším způsobem, to znamená, mít to co nejdřív za sebou. Naštěstí můj muž je vším kolem kuchyně posedlý (přitom vypadá docela normálně chlapsky) a tuhle moji roli často přebírá. Jenže dnes odjel na tenisový turnaj (a vyhrál ho), takže jsem kolem Stely a její kamarádky skákala já. Teď čekám, až to dostatečně oslaví, abych pro něj mohla dojet. Holky už usnuly a já jsem taky grogy. Ideální čas na hluboké úvahy.
Několikrát jsem totiž během dne myla nádobí. Vzhledem k tomu, že myčka už nefunguje několik týdnů, došla jsem k docela zajímavým komplexním úvahám:
– o víkendu strávím každý den u škopku minimálně hodinu, spíš víc
– spotřebuju šíleně moc vody
– vyplejtvám spoustu jaru, to, co mi jindy stačí na rok, mám pryč za deset dní
– nerada sahám do hrnců od čehokoli
– mé ruce zhrubly, pořád si je něčím mažu
– neumím mýt tak dokonale jako myčka
– tekoucí voda a cinkot nádobí jsou hlučnější než myčka
– myčka míň nadává než já, a míň toho rozbije
– nemám kam dávat mokré nádobí
– ani mě nenapadne si koupit odkapávač
– nesnáším utírání nádobí
Vydržím to jen proto, že si v duchu tuhle činnost popisuju a skládám ji do vět. A to mě uklidňuje.
0 Responses
Zdravím Lucie :-)))…máme společné téma…naše myčka taky nefunguje…opravář , když tu byl tak kvůli bourání mlýna nešla elektřina…ale říkal , že by fungovat měla…no ale nefunguje…plně souhlasím s úvahou , jedna pozitivní věc…je mnohem menší spotřeba tablet do myčky :-). Přeji krásné dny a brzké uzdravení myčky !
Díky Bohu za myčku. Taky jsem ráda, když funguje.
Moje kamarádka, když se mi před lety chlubila s myčkou v kuchyni, tak o ní tvrdila, že je to ta "nejlepší erotická pomůcka" (za její pořízení začala svého muže daleko, ale opravdu daleko více milovat), a také se přiznala k tomu, že několik večerů seděla sama po tmě v kuchyni s nalitou sklenku vínu a poslouchala ten nádherný zvuk zapnuté myčky. Už ji také několik let vlastníme. Jen občas – při vzpomínce na vlastní dětství a přemýšlením o výchově vlastních dětí – zalituji, že z výchovných důvodů dětem zmizela povinnost umýt a utřít nádobí.
Co musím, snažím se nějak si to udělat hezké. Občas to funguje :-).
Trocha klasiky:
"Je to ten pravý prožitek očisty, kdy z voňavé pěny, vynořuje se sněhobílý porcelán, třpytné sklo a hlavně radost z dokončení, kterou psaní románů poskytuje tak jednou za tři roky, kdežto při mytí nádobí přichází každý den.
Toho nádobí ovšem nesmí být mnoho, saponát musí být příjemný a na ruce pak musí přijít dobrý krém, načež celou akci uzavřeme sklenkou bílého Cinzana s citrónem a ledem a návratem na pohovku ke svému miláčkovi."
Vladimír Páral
Když jsem tohle kdysi dala k sobě na blog, hned první komentář byl o tom, že raději myčku a více se věnovat lásce… co na to říct… ať je brzy myčka zase v provozu 🙂
Myčku mám od minulého podzima a miluju, když uklidím, v kuchyni nikde nic a myje se nádobí v myčce. Možná nějaká úchylka ne 🙂
Krásnééé. Děkuju vám všem za nádherné postřehy.
Milý blog :)! právě jsem pochopila důvod, proč rozhodně ze svého požadavku na myčku neslevím a raději budu mít o pár hrnců méně :)))!
Nám koupě myčky zachránila před spoustou let manželství – nekecam.
Mytí nádobí si "užívám" na chatě, navíc s bonusem ledové vody, kterou si musím nejdřív ohřát a pak lavoru navíc ve kterém nádobí oplachuji od jaru, prostě návrat do dětství. Kohoutky s tekoucí teplou vodou a myčku po návratu z delšího pobytu na chatě téměř objímám :o)