Den jako stvořený

Tohle jsou dny, který miluju.

Nežhne slunce, naopak je mi trochu zima, nechce se mi do dlouhejch rukávů. Když je léto. Zahrada odpočívá a vlní se, ten nenápadnej svěží vítr je taky fajn.
Mobilový fotky nic moc.

Rodina na výletě.

Zvěř nakrmena, přístroje uvnitř domu tiše vrní. Sousedi asi na dovolený, protože je všude neskutečnej klid.

Den jako stvořenej pro psaní románu.

5 komentářů

  1. Máte nádhernou zahradu,nic vyumělkovaného,krása! A rozumím vám,ten klid a pohoda, co víc si přát…tak ať je takových dní více.
    Irena N.

  2. Strašně dlouho jsem tu nebyla. Ale v hlavě mám Lucii pořád.) Mimochodem i proto, že s Domčou sjíždíme Svatby v Benátkách. Je to takovej náš čas. A ve vší úctě k ostatním českým blogům – když tam nejsou hezké fotky, tak tam moc nechodím. Ale tady vím, že mě vždycky vtáne text a autentické cvaky na něj krásně navážou. A divoká zahrada je toho důkazem.

    1. Iri, děkuju za vaši přízeň. Ať se vám v novém bytě dobře daří – a nejen tam.