Ráda bych poděkovala IRI za nabídku složit si svou vlastní kolekci na webu www.dejmidarek.cz. Byla to pro mě nová a moc zajímavá zkušenost. Zejména proto, že já si nějaké wishlisty vůbec nesestavuji (ani v hlavě). Myslela jsem si původně, že netoužím po žádných konkrétních věcech a byla jsem překvapená sama sebou, že přece jenom trošku jo.
Obvykle totiž toužím jen po konkrétních lidech a setkáních s nimi nebo se těším na nová seznámení. A pak taky ráda někam odjíždím. V podstatě kamkoli. Jsem víc na zážitky než na věci. Pamatuju si, že s podobnou vizí jsem kdysi nastupovala i na FAMU, věděla jsem, že moje denní studium uvrhne naši rodinu do horší finanční situace. Ale už tenkrát jsem si říkala, že chci spíš něco dělat, než něco mít.
A to si myslím pořád.
Moje kolekce zde:
Lipa spieva Lasicu je skvělá deska!
Teď vyšla i jejich další deska, jmenuje se Návšteva po rokoch, taky super!
Díky za tip. Celkově mi slovenština u nás chybí, štve mě, že se knížky slovenských autorů jen horkotěžko dají sehnat v originále (a to nejsem kdovíjaká pamětnice dvojjazyčnosti v ČSSR, při rozdělení mi bylo dvanáct).
A když jsme u těch doporučení, vzpomínám si, že jste tu onehdá psala o krásné knížce o štiavnických domech – chystá se "další díl": Neobyčajné životy. Zatím moje jediné přání od Ježíška, čtvrtá do řady.
Podepisuju do puntíku. Zážitky a potkání mi nikdo nikdy nemůže vzít. 🙂 PS : krom rodiny nemám nic 🙂 Katka
Proc?
Co proč? Že mi k ukrutnýmu štěstí jedna občas pěkně praštěná rodina a pár na dřeň dobrých přátel? Katka
Lucie, já Vám moc děkuju. Nejen za skvělou spolupráci, ale taky za inspirativní kolekci. Objevila jsem nové věci, ze kterých mám radost.)