Cizí muž v mém županu

Na skok doma.

Zařídit pár neodkladných věcí, přijmout balík, poslat balík, dopsat v klidu opravy v knize, vyprat sto ručníků a povlečení, neb u nás zase byl mejdan. Že někdo okupuje můj pokoj, už jsem si zvykla, ale župan je novinka. Prý se všichni shodují v tom, že jsme nejlepší párty dům. Už se nad tím ani nepozastavuju, proti opravdovým starostem je to jen k pousmání.

Ráno zpět za mamkou do Lbc, sehnat injekce proti bolesti, chudinka fakt hrozně trpí. Ještě že jsem na volný noze a můžu si organizovat čas podle potřeb nejen svých, ale i bližních. Psát se dá i ve čtyři ráno. Vyzkoušeno mnohokrát.

Dnes jsem myslela, že tu budu mít přes den absolutní klid na psaní. Jenže z jedný strany slyším conference call Ivana a z druhý strany distanční výuku Stely. Se picnu!

7 komentářů

  1. -tak to je nejvíc ! – myslím, že můj pubertální "výraz " k té fotce je nejvhodnější 😀 ….se opravdu směju .

  2. Tak v domě to žije :)))…. Napadla mě stará, stařičká píseň "Náš dům, zní smíchem, NUDA U NÁS NEBÝVÁ " Lenka

  3. Dobrý den Lucie, tak to Vás obdivuji, pracovat ve čtyři ráno mi jde jen v létě. Do noci práci natáhnout umím (pracuji z domova jako externí účetní), ale ranní vstávání mi nejde… Dávejte na sebe pozor!

  4. Hmmm, také by se mi mohl muž procházet v mém županu. 😀 😀 A tento vypadá docela dobře. 😀

  5. Milá Lucie, moc vás zdravím, čtu a nekomentuji, cítím v té vaší stručnosti bohatost a plnost běžného života!!!
    Nicméně jsem vám chtěla už dávno oplatit kávu a dort, jenže – musím to odložit.
    za á koronavirus a za bé – ozdoby žádné staré ( nové ) pro vás nemám.
    Do Kolo za vnučkami teď nejezdím. Pa Jiřina z N.