CHERRY

Když nám v roce 2012 umřela Jenny, řekli jsme si, že už žádnýho pejska nechceme. Už během týdne jsme ale začali lovit na netu psy, kteří potřebují pomoc. Kryštof našel fenku, kterou nazývali v útulku Psí anděl a nutně potřebovala do rodiny. Byla to naše Cherry, pár fotek ZDE. Jeli jsme si pro ni a za pár dní měla babička osmdesátiny.  Cherry byla tak veliká, že tlamu dokázala mít položenou v restauraci na jídelním stole. Byla strašně nedojedená, takže ji každý krmil, snědla mísu řízků. Letos bude babička slavit devadesátiny, ale Cherrynka už tam nebude.

Poslední dvě noci byly tak strašný, že nemohla spát, lehnout si, sednout si, jen chodila. Léky na bolest nepomáhaly. Takže jsme se včera rozhodli ji uspat. Bylo to těžký a zároveň osvobozující pro všechny. Od doktora jsme ji vezli do zvířecího krematoria, tentokrát zakopeme jen urnu s popelem.

Na zahradě máme kromě Jenny ještě Amandu, která původně patřila naší Monice, ale když odjela do AU, měli jsme ji ve střídavé péči s Moničinou mamkou, až u nás zůstala úplně. Chci jen říct, že loučení se zvířaty je sice smutné, ale 99 % života s nimi je nádherný a obohacující.

Spala jsem 15 hodin, dům je divně prázdný. Nikdo mě nevítá. Nikdo se mnou nespí v posteli. Tenhle víkend si potřebuju smutnit a přemýšlet si. Nechci to ničím přebíjet, musím si to prožít. K jídlu budou řízky.  Jen už nám je nikdo nesežere. V krbu hoří oheň a venku sněží.

Ahoj, kamarádko, lásko, přítelkyně moje.

 

10 názorů na “CHERRY”

  1. měla se u vás a s vámi skvěle . láska .
    srdce otevřené, srdce velké . lehce sněží .
    neznám Vás, ale posílám obejmutí, rozhodnutí bylo fajn a dobře .

  2. Lucie, prošla jsem si tím také, a byla jsem zcela paralyzovaná. Také jsme to trápení museli ukončit ….Knírač Ben byl můj parťák a jen on věděl o některých mých trápeních a slízl nejednu slzu z mé tváře. Až jedné bezesné noci jsem napsala Dopis z Nebe…..že tam dobře dorazil a že mu je už dobře……..až pak jsem byla schopná zase začít fungovat. Nového psa jsem si nepořídila, chodila jsem venčit do útulku a nakonec založila Psí hotel a absťák z nedostatku psích čumáčků byl vyléčen.
    Přeji Vám, abyste se z toho také brzo dostali – ať prací nebo novým parťákem.
    z Jizerek zdraví Olina

    1. Olino, děkuju za souznění, hotel bychom fakt nezvládli, to vás obdivuju. Ale určitě zase někomu pomůžeme – a sobě též. Srdečně zdravím do Jizerek!

  3. Dobré odpoledne,
    soucítím s Vámi, je to těžké rozhodnutí nechat uspat a odejít do psího nebe parťáka s velkým srdcem a studeným čumáčkem. Ale ten parťák si nezaslouží bolest a utrpení……….také jsme tím prošli, drželi ho za tlapku a šeptali slova na uklidnění jeho i nás i slova díků……….Boxer Oskar i bordík Toník spí pod jasmínem. Myslím na Vás a na křesle spí čtyřnohá láska Jam. A já jen doufám, věřím, že s námi bude ještě dlouho. Přeji Vám, abyste našli brzy nového parťáka s velkým srdcem a studeným čumáčkem. Psí lidi a pejskové se potřebují. Eva

    1. Ano, je to přesně tak, je to nekonečná láska a když jednou máte kamaráda, nelze přestat … jsem zvědavá na nás, co vymyslíme. Děkuju.

  4. Milá Lucie,mám toto zažité.Velké poděkování vám,že jste si adoptovali Cherrynku z Kralupského
    útulku a dali jí krásný domov,který ona nezažila.Domov si zaslouží každý pes,jen ne do každého domova se pes hodí.Věřím,že psi jsou nejúžasnější tvorové na světě.Svou lásku rozdávají bezpodmínečně a neomezeně.Až jednou lidé pochopí,proč máme pejsky ve svých životech,svět se zásadně změní k lepšímu.Mějte se moc a moc hezky,opatrujte se.
    S láskou vaše stálice Stáňa…..

  5. Je mi to moc líto Luci, posílám sílu. Také jsem zažila a nebyla schopna o naší Saši mluvit přes rok. Držte se.
    Zuza

  6. Milá Lucie, až teď si uvědomuju, jak už Vás sleduju dlouho. Pamatuju si ještě na články, jak odcházela Jenny. I jak jste si přivedli Cherry. Vloni jsem také zažívala odchod psího přítele, také nemohl ležet, spát, jen celé noci chodil, narážel do věcí, nepoznával nás. Bylo to srdcervoucí a strašně vyčerpávající pro všechny. Odchod v kruhu rodinném byl pak obrovskou úlevou. Tehdy, vloni, když odešel, jsem si vzpomněla na Váš článek o Jenny a zpětně si ho tu dohledávala,..

    S Cherry mě to moc mrzí. Je dobře, že si dáváte čas to vstřebat, prožít, smířit se. Měla u Vás krásný život, díky za to, že jste jí ho umožnili.

    Držte se.

    Veronika

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.