Cestou

Z Prague Food Festivalu jsme šli pěšky skrz Hradčany a Nový Svět až do hotelu.
Nádhera.
Nikde nikdo.
Nový Svět působí dojmem vesnice, tam by se mi psalo!
Nepotkali jsme ani živáčka. Jen na zastrčeném dětském hřišti se dva líbali … ale děti to už nebyly. Jedna lavička zůstala volná, ale nepřisedli jsme.
Kdybych měla říct, kdy jsem se naposledy líbala … no …

Ráno zase stejnou cestou zpátky.
Na Zámeckých schodech jsme byli sami.
V Starbucksu u Hradu první hosté … a stačí si jen přivstat a místo auta použít nohy, metro a vlak.
Nádherný nedělní dopoledne, takový jiný, jiskřivý, který utužuje místy už okoralé manželství.

5 komentářů

  1. Luci atmosfera toho prispevku je necim tak prijemna, uzasna… mozna okorale manzelstvi , ale jde z neho citit, ze tam porad neco je a mozna nejen neco a vlastne i to neco je strasne moc… me se kombinace vas dvou hrozne libi… Myslim, ze cestovani a akce typu ala prispevek to okorale dela o neco mene okorale atd… Nebo treba ta myslenka noveho domu, tohle jsou takove nove motivace, nove zacatky a pro vztah myslim uplne super…

  2. Ach Nový Svět… Když se mi s dětmi nechtělo na hřiště tam, tak jsme zabočili doprava do Jeleního příkopu, taky magické místo. Mimochodem, na zmíněném hřišti bylo v neděli dost plno až do večera, neb jsme tam slavili synovy narozeniny 🙂