Z Říčan na Hel je to cca 840 km, které jsme si rozdělili nadvakrát. Hlavně kvůli Cherry, protože jsme nevěděli, jak bude tak dlouhou jízdu snášet. Ale byla naprosto v pohodě. V Polsku jsou úžasný poloprázdný dálnice, každou chvíli skvěle vybavený odpočívadlo, takže jsme venčili ji i sebe. To v Čechách nenajdeš. Další kusy dálnic jsou ve výstavbě, takže se jimi projíždí, ale moc nás to nezdrželo. Nocovali jsme poblíž Poznaně v tenisovým hotelu, to bylo cca v půli cesty.
Trasa: Říčany – Hrádek nad Nisou – Zhořelec – A4 – S3 – S5 – A2 – S5 – A1 – S6. Všechno dobrý, až na poslední S6, to je fakt vopruz. Okresky. Jede se padesátkou asi dvě hodiny v koloně, samý semafory. Chce to bejt vyčůranej a mít v autě pití. Pouštět si muziku. A připravit se na čekání. Cestou jsme platili dvakrát mýto, celkově 250 Kč cca.
Skvělou alternativou k autu je vlak, jede z Bohumína, je lůžkovej, večer nastoupíte, ráno vystoupíte v Gdaňsku a přejedete lodí na Hel. Jenže to nesmíte mít s sebou starýho psa, třicet psích konzerv, dvoje peřiny, kávovar, froté župan a dvě kila léků. S tím se blbě přebíhá z vlakovýho nádraží do přístavu.
Na Helským poloostrově je několik městeček, my jsme až na konci přímo v Hel. Cestou jsme míjeli několik kilometrů dlouhý karavanový osady, ve kterých už jsou karavany vrostlý do země, takže jsou z nich asi chaty. To je něco, co já nemůžu pochopit, být namáčknutá na tisíc sousedů a rekreovat se – jak proboha? Ale nikomu to neberu, nicméně ani nezávidím. Co se týče bizarního ubytování, tady si fajnšmekr smlsne. Pronajímají se tu hlavně přívěsy a mobilheimy: na zahradě, dvorku, před oknem, dnes jsme viděli i jeden na smetišti. Ale o tom až příště.
P.S. Moře je tady nádherné!
Krásné čtení. Přeji hezkou dovolenou a šťastnou cestu domů. Miluše.
Děkujeme!